Papež Benedikt XVI. završil víkendovou návštěvu Španělska účastí na vysvěcení barcelonského monumentu, stále nedostavěné baziliky Sagrada Familía. V projevech, které vyslechly tisíce věřících, důrazně obhajoval tradiční rodinné hodnoty a kritizoval progresivní reformy španělské vlády, jako je možnost homosexuálního manželství a uvolnění rozvodové a potratové politiky.

„Je potřeba obnovit víru, aby mohla čelit hrozbě světskosti, která je například ve Francii nebo České republice,“ prohlásil papež doslova v sobotním projevu v poutním městě Santiago de Compostella.

Papeže vítalo na zastávkách několik desítek tisíc katolíků z celé země, podle španělského tisku ale ne všichni souhlasili s tím, co říká. Přímo v Barceloně dostálo několik stovek gayů a leseb slibu a na protest proti politice církve, která homosexuální sňatky zásadně odsuzuje, se před zraky papeže začalo líbat. Kritikové vatikánské politiky též pokřikovali hesla jako „Jdi pryč!“ nebo „Pedofile“, když kolem nich projížděl v papamobilu.

„Jsme tu, abychom protestovali proti papežově návštěvě a naléhali na změnu mentality církve, která stále odmítá uznat právo lidí na odlišné projevy lásky,“ řekl jeden z protestujících Seri Diaz.

Vysvěcení barcelonského monumentu se účastnilo na šest a půl tisíce hostů včetně nejvyšších představitelů španělské církve. Bazilika Sagrada Família je ve výstavbě již sto dvacet osm let a podle stavebních inženýrů bude její stavba, financovaná pouze z darů a turistického ruchu, trvat ještě minimálně do roku 2025.

„Za současného stavu návštěvnického vstupného a soukromých darů si myslíme, že by bylo možné dokončit veškerou práci do symbolického roku 2026, který je stým výročím Gaudího smrti,“ prohlásil Jordi Fauli, jeden z pracovníků, kteří na práci slavného španělského architekta navázali.

Gaudí dělal zázraky

Někteří obdivovatelé excentrického katalánského architekta Antonia Gaudího se již několik let snaží o jeho blahořečení. Jeden z nich nyní přišel s tvrzením, že Gaudí byl schopen dělat zázraky, jejichž absence byla prozatím hlavní překážka k tomu, aby ho církev mohla blahořečit a následně prohlásit za svatého.

„Jsou zde nyní dva případy, které jsou podrobeny studiu,“ prohlásil Lluís Bonet i Armengol, kněz podzemní krypty Sagrady Famílie a syn architekta, který s Gaudím spolupracoval. Podle něj už bylo sebráno dostatek důkazů o tom, že věže baziliky a její keramické mozaiky svou krásou konvertovaly již několik lidí ke křesťanství.

Druhým případem, který by měl dokázat, že slavný secesní architekt je prostředníkem boží vůle, je svědectví Montserrat Barenysové, která tvrdí, že modlitba ke Gaudímu jí vrátila poškozený zrak. „Pro mě to byl zázrak, i když to zatím nebylo (Vatikánem) oficiálně potvrzeno,“ prohlásila.

Antonio Gaudí, nejznámější ze španělských secesních architektů, se věnoval stavbě chrámu Sagrada Família celých patnáct let. Před svou smrtí v roce 1926 si výslovně přál, aby byl projekt dostavěn pouze z darovaných peněz. I proto se staví dodnes.

Další informace:

AFP Pope consecrates Barcelona cathedral to mixed reactions

The Guardian New hope in campaign to make Antoni Gaudí a saint

El País Fiestas provocativas y discursos incendiarios para protestar por la visita del Papa