Sociální demokracie dnes rozhodovala, zda budou volit předsedu ČSSD delegáti na březnovém sjezdu v Brně, nebo zda ho poprvé v historii ČSSD zvolí sami členové. Diskutovali o tom a hlasováním rozhodli členové ústředního výkonného výboru, který je nejvyšším orgánem strany mezi sjezdy.

Nového předsedu ČSSD budou tedy opět volit delegáti sjezdu, návrh na přímou volbu, kdy by mohli hlasovat všichni členové strany, neuspěl. Řekl to mluvčí sociální demokracie Martin Ayrer. O přímé volbě šéfa ČSSD se v sociální demokracii diskutovalo už několik let, měla se stát symbolem její modernizace a nové tváře.

Výbor se těsnou většinou "rozhodl přímou volbu předsedy nekonat", řekl novinářům úřadující předseda strany Bohuslav Sobotka, který bude o post v čele strany bojovat s jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem. Zdůvodnil to tím, že většina členů se tak rozhodla v obavách, že by se pro úspěšnou přímou volbu nepodařilo splnit podmínku nadpoloviční účasti ze současných zhruba 24.000 členů ČSSD.

Hašek označil za paradox, že širší vedení ČSSD schválilo pravidla přímé volby, zatímco pro samotnou volbu zvedlo ruku jen 57 členů výboru a 60 bylo proti nebo se hlasování zdrželo. Místopředseda strany a brněnský primátor Roman Onderka chce proto na sjezdu prosadit změnu stanov strany tak, aby podmínka nadpoloviční účasti byla zrušena. "Toto ustanovení je zbytečné, mělo by ze stanov zmizet," uvedl. Sobotka, který pravidla přímé volby předsedy připravoval, by chtěl zase zavést místo dvou kol britský jednokolový systém.

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek patřil k těm, kteří jsou proti přímé volbě. "Myslím si, že to není to, co spasí sociální demokracii," uvedl. Mandát sjezdu, který by nevolil předsedu strany, ale jen místopředsedy, by byl podle Zaorálka poloviční. Zaorálek byl jedním ze dvou členů předsednictva, kteří přímou volbu nedpodporovali, Sobotka i Hašek byli pro. Sobotka si ale nemyslí, že by odmítnutí přímé volby bylo známkou slabé pozice předsednictva uvnitř strany.

Podle některých sociálních demokratů by ČSSD měla ukázat všem členům, že na každém z nich záleží, a vtáhnout je do vnitrostranického politického života. Jiní říkali, že ČSSD, která prosazuje přímou volbu hlavy státu a hovoří i o přímé volbě hejtmanů či starostů, by měla touto změnou svým voličům ukázat, že to s přímou demokracií myslí vážně.

Odpůrci přímé volby zase poukazovali na to, že by stála tři miliony korun a že ji ČSSD nezvládne zorganizovat. Ústřední tajemník strany Jiří Havlíček ale tvrdil, že je připraven na obě varianty.

Členové ústředního výboru a krajští politici ČSSD, které ČTK během tohoto týdne oslovila, se vyslovovali pro možnost obou způsobů volby předsedy strany. Mnozí se chtěli rozhodnout pro jednu z variant až dnes podle vznesených argumentů.

Ještě před jednáním místopředseda Zdeněk Škromach také uvedl, že pokud by se přímá volba nepovedla, zas tak moc se nestane, protože nového předsedu bude moci zvolit sjezd, jako tomu bylo v dřívějších letech.

Zas tak moc se tedy nestalo. Jen je vidět, že se žádná modernizace ČSSD nekoná a špičky sociálních demokratů jsou i nadále odhodlány setrvat v zátiší zaběhlých zákulisních jednání, kabinetních intrik a starých dobrých opozičně smluvních koalic s ODS, jak to po komunálních volbách dokládají na úrovni měst a krajů.

ÚVV má dnes v programu také hodnocení výsledků jarních voleb do Poslanecké sněmovny a podzimních senátních a komunálních voleb. Někteří členové výboru uvedli, že budou požadovat informace o zadlužení ČSSD.