Vůbec poprvé ve čtrnáctileté historii Senátu se podařilo levici, ba dokonce pouze samotným sociálním demokratů, ovládnout Senát. Sociální demokraté nyní disponují jedenačtyřiceti mandáty, a mohou tudíž v horní komoře brzdit návrhy koaliční vlády občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných.

ČSSD v senátních volbách získala dvanáct senátorů, občanští demokraté pouhých osm. Po dvou mandátech získali TOP 09, Severočeši a lidovci, jeden nestraníci. Věci veřejné dle očekávání propadly.

Senát se stává důležitým střediskem odporu proti bezkoncepčním škrtům Nečasovy vlády, ale také jedinečnou příležitostí pro sociální demokracii vstoupit sebevědomě do éry po Paroubkovi. Zdá se, že nárok Bohuslava Sobotky na vedení sociální demokracie nyní už těžko něco zpochybní.

Politologové výsledek voleb vítají, neboť sociálnědemokratická většina v Senátu obnoví politiku jako střet pluralitních ideových východisek. České pravici se totiž po květnových volbách podařilo v příznivém mediálně-politickém diskursu prosadit svou perspektivu jako údajně jedinou legitimní. Reformní étos pravicové vlády se tu prezentoval bezmála jako přírodní danost.

Podle politologa Lukáše Jelínka bude důsledkem senátních voleb posun k daleko větší politizaci Senátu, jehož pozice byla podle jeho názoru v rámci ústavně-politických institucí v České republice v posledních letech slabá.

Ostatně vláda Petra Nečase artikulovala zájem prosadit některá svá opatření na půdě Poslanecké sněmovny ve zkrácených řízeních bez politické, natož občanské diskuse. Levicová většina v Senátu tuto tendenci české vlády znemožní.