Nedávno spatřil světlo světa Manifest radikálního liberalismu od Jana Sterna a Jiřího Pehe, Obsahuje radikální kritiku neoliberálního způsobu vládnutí, jemuž se v posledních dekádách úspěšně daří útočit na sociální pilíře evropského demokratického státu a připravovat návrat neregulovaného kapitalismu. Česká republika není po nástupu pravicových vlád od roku 2006 výjimkou. Radikální kritika neoliberalismu byla u nás až doposud záležitostí spíše levicových kruhů. Zveřejněním manifestu tak levicoví oponenti neoliberalismu získávají významného spojence.

Autoři manifestu, zřejmě aby dodali radikální kritice neoliberalismu větší údernost, inspirovali se Marxem. Proti neregulovanému kapitalismu staví vizi společnosti „v němž svobodný rozvoj každého je podmínkou svobodného rozvoje všech“. Úvodní věta liberálního manifestu („Evropou obchází neoliberalismus“) je zjevnou parafrází úvodu Manifestu komunistické strany. Autoři však vynechali známou metaforu o „strašidle“, čímž bezděky vyjádřili defenzivní pozici, ve které se dnešní opozice proti neregulovanému kapitalismu nachází. Zatímco v polovině devatenáctého století obcházelo Evropu „strašidlo komunismu“, před kterým se tehdejší zastánci neregulovaného kapitalismu hrůzou třásli, dnešní Evropou žádné takové strašidlo (zatím) neobchází. Tradiční komunismus se mezitím historicky znemožnil a sociální demokracie, která neregulovaný kapitalismus změnila v přívětivý sociální stát, nenachází účinný recept, jak jej spolehlivě chránit proti nájezdům globálního kapitálu. Otázkou tedy je, nakolik může českou „proti-neoliberální frontu“ Manifest radikálního liberalismu inspirovat a posílit.