Poslanecká sněmovna ve středu zamítla návrh sociálních demokratů na zrušení regulačních poplatků. Pro zamítnutí hlasovaly strany vládní koalice občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných. Vláda má totiž vlastní plán, jak poplatky změnit.

Hlasování předcházela několikahodinová diskuze plná osobních útoků, která vyvrcholila sporem mezi ČSSD a koalicí, zda je možné o návrhu hlasovat. Jednání bylo také několikrát přerušeno, poslanci se ale po pevně zařazeném bodu k novele dnes po poledni vrátili.

Sociální demokraté novelu odůvodňovali tím, že poplatky jsou protiústavní a zhoršují dostupnost zdravotní péče pro některé skupiny obyvatel. Proti jejich zrušení ale stojí koalice ODS, TOP 09 a VV. Ta poplatky obhajuje zkvalitněním lékařské péče.

Podle stínové ministryně zdravotnictví z KSČM Soni Markové to byla Topolánkova vláda, která narušila princip bezplatného zdravotnictví. Marková nesouhlasí s tím, že se zavedením poplatků zkvalitnila zdravotní péče.

„Nečasova vláda nyní pokračuje v nastoupené cestě. Zatímco péče o pacienty se nemění, krok po kroku se navyšují jejich náklady na léčení. To platí o všech krocích — například navýšení poplatku za pobyt v nemocnici z šedesáti na sto korun — které doposud v oblasti zdravotnictví koalice dohodla,“ uvedla Soňa Marková pro Deník Referendum.

V koaliční smlouvě se totiž vláda dohodla na částečné úpravě zdravotnických poplatků. Plánuje zrušit poplatek za položku na receptu, který nahradí jednorázovou platbou. Za den hospitalizace v nemocnici se pak ale bude platit 100 místo současných 60 korun.

Podle Soni Markové je klíčový problém v tom, že poplatky nesmějí nikomu zabraňovat v dostupnosti lékařské péče. „Vláda tvrdí, že takový případ neexistuje, avšak ze svého okolí vím, že to není pravda. Nikdo z vlády nepředložil seriózní analýzu, která by to prokazovala,“ uvedla pro Deník Referendum Soňa Marková.

Předvolební sliby a povolební realita

Ve více než dvouhodinové debatě vystupovali převážně poslanci levice. Kritizovali vládu, že nedokáže zajistit financování zdravotnictví jinou formou.

„Vládní garnitura připravuje další zvýšení poplatků, aby vybrala další peníze do zdravotnictví, tedy další zvýšení rovné daně na hlavu. Zatěžuje nemocné lidi, kteří mají snížené příjmy tím, že jsou na nemocenské," uvedl například místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Jeho stranický kolega středočeský hejtman David Rath zase upozornil na to, že Věci veřejné před volbami slibovaly zrušení poplatků. Právě s jejich podporou sociální demokraté počítali, když návrh předkládali.

Poslankyně z Věcí veřejných Karolína Peake Rathovi ale oponovala. Podle ní strana v programu uváděla, že zrušení poplatků připadá v úvahu až poté, co bude ukončena zdravotní reforma. „Takže něco Vám voliči slíbíme, ale až naprší a uschne," reagoval Rath.

Poslanci ČSSD pak ještě několikrát vyzvali VV, aby společně s nimi alespoň pozměnily návrh tak, aby byly zrušeny poplatky v lékárnách. Tvrdí, že VV slibovaly zrušení poplatků v lékárnách hned po volbách.

Poslanci projednávali zrušení poplatků už v úterý. Ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09 jim řekl, že zachování poplatků je jedinou možností, jak zachovat či zvyšovat platy lékařů. Podle něho nikdo nemůže počítat, že na to dá vláda peníze z rozpočtu, vzhledem k jeho deficitu 135 miliard korun pro příští rok.

Podle Markové se ale ministr zdravotnictví právě tímto přiznáním prořekl. „Doposud se tvrdilo, že poplatky plní regulační funkci. Leoš Heger ovšem otevřeně přiznal, že tomu tak není. Poplatky jsou totiž součástí příjmů zdravotnického resortu. To ale znamená, že lze úspěšně pochybovat o jejich ústavnosti. Podle mého názoru již nelze hovořit o bezplatném přístupu k zdravotní léčbě. A to by měl Ústavní soud prozkoumat,“ uvedla Marková pro Deník Referendum.

Nové strany, stará politická kultura

Poslanci o návrhu diskutovali více než dvě hodiny. Sociální demokraté obviňovali Věci veřejné, že před volbami slibovaly zrušení poplatků, ale nyní takový návrh podpořit odmítají. Navzdory pravidelným slibům nových stran o změně politické kultury se debata ve Sněmovně postupně oddálila od tématu zdravotnických poplatků a přešla do roviny osobních útoků.

Například ministr dopravy za Věci veřejné Vít Bárta vyzval poslance levice, aby „začali pracovat a přestali intelektuálně onanovat na neaktuální téma". Po stínovém ministru zdravotnictví z ČSSD Davidu Rathovi pak Bárta chtěl, aby si toto téma chlapsky vyříkali v jeho pracovně za čtyři miliony.

Na to Rath reagoval tím, že upozornil na majetkové poměry Bárty. Prohlásil, že on si „pouze pořídil stůl, zatímco Bárta má vůz Maseratti". Podle něho je pořízený také za peníze z veřejných rozpočtů, které si Bártova bývalá firma ABL vydělala na veřejných zakázkách. Rath Bártu také nazval majitelem Věcí veřejných, o poslanci Věcí veřejných Michalu Babákovi pak řekl, že si místo na kandidátce koupil.

Podobné slovní přestřelky vyvrcholily hádkou o to, zda může Sněmovna o návrhu hlasovat, či nikoliv. Sociální demokraté totiž usilovali o další přerušení jednání, aby se novela dostala na program ještě jednou. Koalice se naopak snažila prosadit hlasování, aby návrh zamítla.

Problém nastal, když místopředsedkyně Sněmovny Kateřina Klasnová z Věcí veřejných nechala o návrhu hlasovat v dobu, ve kterou měla Sněmovna začít projednávat pevně zařazené body. Proti tomu se ale ohradil šéf klubu ČSSD Bohuslav Sobotka.

„Každý vidí, že jde o politickou exhibici ČSSD, a ne o hlasování," reagoval na to šéf poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř. Sociální demokraté poté požádali o přestávku na jednání svého klubu. Po přestávce Klasnová nechala o návrhu hlasovat a koalice jej zamítla.

Sociální demokraté navrhovali zrušení poplatků už několikrát, nikdy ale nedali dohromady dostatečný počet hlasů pro schválení návrhu. Poplatky zavedl ministr zdravotnictví ODS Tomáš Julínek po volbách v roce 2006. Systém byl od počátku ostře kritizován a několikrát upraven.

Nyní se platí třicet korun v ambulanci a za položku na receptu, pokud je lék levnější než třicet korun, za den v nemocnici šedesát korun a za pohotovost devadesát korun. Osvobozeni jsou novorozenci, poplatky v ambulanci neplatí děti do osmnácti let. Těm je spolu se seniory nad pětašedesát let snížen ochranný limit z 5 000 na 2 500 korun.