Kdo podá výpověď sám, dostane nižší podporu, navrhl Drábek

ČTK

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) přesouvá státní podporu od zaměstnanců k zaměstnavatelům. Kdo podá výpověď, dostane nižší podporu. Stát ale bude dotovat rozjezd podnikání i třiceti tisíci korunami.

Možnost přivydělat si k podpoře v nezaměstnanosti ruší novela zákona o zaměstnanosti, kterou na středečním jednání vlády předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Novela také snižuje podporu lidem, kteří dají výpověď, nebo skončí v práci dohodou, odkládá přiznání podpory lidem s odstupným a upřesňuje výpočet státního příspěvku pro nezaměstnané, kteří se rozhodnou podnikat. Návrh zveřejnilo MPSV na vládním webu. S některými úpravami nesouhlasí odbory.

Se schválením zákona počítá rozpočet pro příští rok. Pokud se jej tedy podaří schválit včas, mohl by platit již od ledna. Změnou zákona by podle důvodové zprávy mohl stát získat 720 milionů korun. Sto milionů korun chce stát věnovat na podporu podnikání nezaměstnaných, naproti tomu 820 milionů by mohl ušetřit odebráním podpor lidem, kteří si v nezaměstnanosti přivydělávají.

Odborům se nelíbí právě to, že nezaměstnaní přijdou o možnost mít takzvané nekolidující zaměstnání. To lidem bez práce nyní umožňuje si k podpoře přivydělat polovinu minimální mzdy, tedy čtyři tisíce korun. Nezaměstnaní by si podle navrhované změny přivydělat nemohli; pokud by zároveň s podporou měli další příjem, na podporu by ztratili nárok. V platnosti zůstane odebrání podpory v nezaměstnanosti lidem, kteří si přivydělávají nelegálně.

Odboráři by chtěli nekolidující zaměstnání zachovat. „Zaměstnání za takovýchto podmínek rozhodně nelze považovat za dostatečně zaopatřující ani z pohledu základních životních potřeb zaměstnance," píše se v analýze koaliční smlouvy z dílny Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Navíc podle odborů podobné zaměstnání udržuje u nezaměstnaných pracovní návyky.

Podle důvodové zprávy však zrušení nekolidujícího zaměstnání zabrání účelovému jednání uchazečů o zaměstnání a jejich zaměstnavatelů. „Pokud zaměstnavatelé nemohou přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, dohodnou se s nimi na ukončení pracovního poměru a zároveň s nimi uzavírají většinou dohody o provedení práce na stejný druh práce," píše se v důvodové zprávě.

Návrh MPSV také předpokládá, že pokud člověk ukončí zaměstnání vlastní výpovědí, nebo dohodou se zaměstnavatelem, bude v závislosti na věku pobírat podporu pět až jedenáct měsíců ve výši pětačtyřiceti procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Pokud naopak výpověď dostane, zůstane mu podpora v současné výši, to znamená v prvních dvou měsících ve výši pětašedesáti procent, další dva měsíce polovinu a po zbývající dobu ve výši pětačtyřiceti procent.

Podporu v nezaměstnanosti by navíc proti současnému stavu neměl podle novely po nějaký čas dostávat ani člověk, který dostane při odchodu ze zaměstnání odstupné. Dostane ji až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného. Pokud tedy dostane při odchodu tři měsíční platy, na podporu bude mít nárok až po třech měsících po ukončení zaměstnání.

Podporou podnikání u lidí bez práce chce vláda naplnit sliby v oblasti snižování nezaměstnanosti. Státní příspěvek na rozjezd podnikání, který bude moci nezaměstnaný podle návrhu MPSV dostat, by mohl být až desetitisíce korun. Peníze bude moci využít na provozní záležitosti jako je například nájemné provozovny a výdaje za její rekonstrukci, náklady na dopravu materiálu a výrobků, ale i na daň z přidané hodnoty.

Příspěvek se má podle novely poskytovat až na dobu pěti měsíců, má být ve výši čtvrtiny průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři čtvrtletí předchozího roku. Kdyby bylo možné příspěvek dostat již letos, budoucí podnikatel by dostal až téměř 29 tisíc korun. Příspěvek se má vyplácet jednorázově.

    Diskuse (0 příspěvků)