Ústavní soud (ÚS) zrušil v pátek čtyřprocentní snížení platů soudců. Šlo o protiústavní krok. Změna zákona dopadla na mzdy soudců obecných soudů na začátku letošního ledna a měla platit do konce roku. Nález ÚS vstoupí v platnost 30. září. ÚS navázal na své starší nálezy, podle nichž musí být soudcovský plat stabilní a nesnížitelnou veličinou. Vláda přitom plánovala další snížení platů soudců. ÚS rozhodl jednomyslně, žádný soudce neměl odlišné stanovisko.

Ústavní soudci v nálezu kritizují opakované snahy zasahovat do soudcovských platů. „Taková nivelizace pak ve svých důsledcích vede zákonitě i k sestupu soudcovského stavu uvnitř středostavovské společenské vrstvy, jeho příjmové degradaci ve vztahu k ostatním právnickým povoláním a k umenšování jeho potřebné společenské prestiže," stojí v nálezu.

ÚS už ve starších nálezech naznačil, že snížení soudcovských příjmů bude tolerovat jen za zcela výjimečných okolností. Za nepřípustné soud už v minulosti označil především takové snížení platů, které se dotkne jen justice, a nikoliv dalších skupin „služebníků státu", například státní správy. V pátek projednávané ustanovení zákona se přitom vyjma soudců obecných soudů týkalo jen poslanců a představitelů státní moci. ÚS předem zdůraznil, že na ústavní soudce nedopadalo, nerozhodovali tedy o svých příjmech.

Prezident: je to neobhajitelné, premiér: nezbývá než ÚS respektovat

Výrok Ústavního soudu vzápětí napadl prezident Václav Klaus. Podle něj rozdělil české občany na dvě kategorie — na soudce a ty ostatní. Prezident dodal, že si nedovede představit obhajobu dnešního verdiktu. Premiér Petr Nečas ČTK stručně vzkázal, že rozhodnutí soudu nezbývá než respektovat.

„Nedovedu si dost dobře představit, jak se mohou odvážit něco takového obhajovat," komentoval rozhodnutí soudců prezident na začátku své páteční schůzky s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem. S narážkou na ústavní soudce také poznamenal, že v osobě ministra přijímá představitele pražské vlády, nikoliv  „brněnské".

Podle Klause soud pátečním rozhodnutím udělal „skvělou tečku" za jeho úterním vystoupením v Poslanecké sněmovně. Poslance prezident vybídnul, aby změnili  postavení ÚS tak, aby si nemohl nekontrolovatelně přisvojovat moc a zasahovat do suverenity parlamentu. Politici včetně prezidenta kritizují především loňské rozhodnutí soudu, kterým byly v důsledku zrušeny předčasné parlamentní volby plánované na loňský podzim. Voliči tak o novém složení sněmovny rozhodovali až v řádném termínu letos v květnu.

Soudcům jsou mnohá práva upřena, plat je nahrazuje

Podnět k přezkoumání čtyřprocentního snížení platů dal ústavním soudcům Městský soud v Brně. Jeden z jeho soudců se žalobou domáhá 2596 korun, což je suma, o kterou údajně přišel za letošní leden. Městský soud řízení o žalobě přerušil a věc předložil Ústavnímu soudu. Podle městského soudu je snížení platů útokem na soudcovskou nezávislost.

Ústavní soud zastává názor, že nedotknutelnost platů soudců je součástí kompenzací za řadu omezení v soukromém a profesním životě. Soudci se nesmějí odborově organizovat, stávkovat ani kolektivně vyjednávat. Kvůli zachování nezávislosti jsou omezeni ve výdělečné činnosti. Nesmějí podnikat, mít vedlejší pracovní poměr, poskytovat právní služby, působit v představenstvech a dozorčích radách. Výjimkou jsou příjmy ze správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické a umělecké činnosti.

„Platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivým faktorem, s nímž kalkuluje to či ono vládní uskupení například proto, že se mu zdají platy soudců příliš vysoké ve srovnání s platy státních zaměstnanců nebo ve srovnání s jinou profesní skupinou," zopakoval ÚS v pátečním nálezu.

Ústavní soud se již v několika starších sporech o mzdy postavil na stranu soudců, a to především když šlo o třinácté a čtrnácté platy. Letos však například zamítl návrh směřující proti zmrazení soudcovských platů v letech 2008 až 2010. U Ústavního soudu nyní leží také návrh proti čtyřprocentnímu snížení platů státních zástupců, jichž se dnešní nález přímo netýká.

ÚS: a pokud vláda schválí další snižování, zrušíme ho znovu

Ústavní soud naznačil, že odmítne také plánované snížení platů soudců v příštím roce o pět procent. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo zákonem i prodloužení zmrazení mezd. Proti tomu, aby se snížení vztahovalo na soudce, se v připomínkovém řízení podle vládního webu postavily také nejvyšší soudy, Soudcovská unie ČR a do jisté míry i ministerstvo spravedlnosti.

S ohledem na svá dosavadní rozhodnutí soud ještě před pátečním verdiktem navrhl, „aby soudci byli vyňati z rozsahu působnosti předloženého návrhu zákona", který se má týkat všech ústavních činitelů. Podle ústavních soudců by přijetí zákona znamenalo trvalé prodlužování zmrazení soudcovských platů a reálné snížení úrovně materiálního zabezpečení soudců. „Ocitá se tak za hranicí toho, co Ústavní soud svými nálezy akceptoval," sdělil v připomínce soud.

Pokud by norma byla schválena, stát by za celkem zhruba tři a půl tisíce ústavních činitelů ušetřil asi 112,5 milionu korun a za třináct set státních zástupců zhruba 37,5 milionu korun. V opačném případě by skokový růst platů přišel rozpočet asi na 1,09 miliardy korun, o dalších zhruba devadesát milionů by vzrostly náklady na paušální náhrady výdajů.