Extremismus narůstá. Je to důsledek stavu společnosti, soudí odborníci

Dušan Radovanovič

Policie řešila v minulém roce téměř o dvacet procent více případů s extremistickým podtextem. Podle odborníků je to důsledek chování politických stran, médií i frustrace z tíživé životní situace.

Policie loni zjistila 265 trestných činů s extremistickým podtextem. Bylo jich o 48 víc než předloni. Vyplývá to ze Strategie boje proti extremismu v roce 2009, kterou ve středu projednal sněmovní branný a bezpečnostní výbor. Stíháno bylo 293 lidí, asi o stovku víc než předloni. Soudy loni odsoudily 103 lidí za činy s rasovým podtextem.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Naopak zhruba o polovinu meziročně klesl podle dokumentu počet neonacistických koncertů, loni jich policisté zaznamenali osmnáct. Podle zprávy se tyto akce přesouvají do zahraničí. Podle policejního prezidenta Oldřicha Martinů se nyní konají na Slovensku a v Polsku. Koncerty byly významným zdrojem příjmů extremistických skupin, podotkl Martinů.

V případech spojovaných s extremistickou trestnou činností figurovalo celkem čtyřiadvacet policistů. Deset případů prošetřovala také vojenská policie. Podle Salivara je nyní kvůli extremismu prověřován každý uchazeč o zaměstnání v bezpečnostních sborech.

Nárůst extremistických činů může podle odborníků souviset s celkovými změnami ve společnosti. „Myslím si, že je to také důsledek atmosféry ve společnosti. Ta se mění sice ne přímo k extremizaci, ale bourá hranice lidské slušnosti a společenské přijatelnosti. Co dřív nebylo možné říci, stává se normou,“ řekl Deníku Referendum odborník na extremismus František Kostlán.

Ukázkovým příkladem je podle Kostlána chování politických stran. „V zájmu předvolebního populismu strany ani explicitně neodmítají extremistické projevy některých svých členů a buněk, čímž z nich tvoří normu. U pravicových stran to je patrnější, odstrašující však je, že se stejným stylem chová i ČSSD, například v případě Prahy 5,“ soudí Kostlán.

Stejně tak je podle Kostlána posun patrný i v mainstreamových médiích. Média se snaží ve snaze o rychlý zisk vycházet vstříc tzv. poptávce konzumentů, přestože nikdo neví, jaká ta poptávka skutečně je. V praxi je však výsledkem „překračování a posouvání hranic obyčejné lidské slušnosti či rovnou rasismus a xenofobie“.

„Například redakce iDNES.cz velmi často poutá (dělá reklamu) na hlavní straně serveru i na články vysloveně protiromské nebo populisticky pojaté, s patřičnou dávkou nenávisti vůči multikulturalismu a integraci Romů či cizinců,“ upozorňuje Kostlán.

Socioložka a mluvčí iniciativy ProAlt Tereza Stöckelová soudí, že je to jeden z možných výkladů. V této souvislosti upozorňuje například na plánovaný odsun bezdomovců do táborů za Prahu či jmenování ultrakonzervativce Romana Jocha poradcem pro lidská práva.

Podle Stöckelové je však především třeba pochopit, proč lidé reagují extremisticky, a řešit problémy, ze kterých extremismus vyrůstá.

„U řady lidí se z objektivních důvodů prohlubuje frustrace, například na základě sociálního vyčlenění nebo ztráty zaměstnání, a proto se uchylují k extremismu. Obávám se, že pokud současná vláda skutečně naplní předvolební sliby, bude se situace jenom zhoršovat. Je třeba počítat s tím, že lidé na extrémní životní situace mohou reagovat extrémně,“ řekla Deníku Referendum Stöckelová.

    Diskuse