Vláda ve středu jednala o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Úsporný návrh hospodaření státu ovšem kabinet zatím neschválil a schválit jej chce 22. září. Do té doby má v plánu ještě setkání s odbory a zaměstnavateli.

Schůzka se uskuteční 14. září. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Petr Nečas. Vláda ale podle něho nezmění chystané úpravy platů a pracovního práva, které kritizují odbory.

Podle návrhu ministra financí Miroslava Kalouska má stát příští rok utratit 1179,8 miliardy korun a vybrat 1044,8 miliardy korun. Plánovaný rozpočtový schodek činí 135 miliard korun. Celkové výdaje rozpočtu přitom ve srovnání s předchozím rokem klesly.

Poslanecké sněmovně musí vláda návrh předložit do konce září. S návrhem rozpočtu je svázána řada úsporných opatření, které ovšem podle dnes zveřejněného průzkumu podporuje pouze pětina obyvatel, téměř polovina je proti. Odbory svolaly kvůli záměru desetiprocentního snížení tarifních platů demonstraci na 21. září.

Premiér se s odboráři sešel v pondělí, ale jejich požadavky na změnu tabulek tarifních platů odmítl. „Vláda si nedovede představit cíle, které má, bez tohoto opatření. Přes to nejede vlak," uvedl dnes Nečas. Dodal, že tato záležitost je pro vládu uzavřena.

„Premiér Nečas sice deklaruje ochotu k setkání se sociálními partnery, nicméně současně dává najevo neústupnost. Považuji to za pouhou obezličku či fintu na veřejnost, aby si zachoval tvář politika, který je ochoten vést dialog,“ uvedl pro Deník Referendum k Nečasově ochotě jednat, ale současně v ničem neustoupit, bývalý šéf odborů a senátor Milan Štěch.

Podle Milana Štěcha je evidentní, že si vláda bude dělat, co uzná za vhodné bez ohledu na názor ostatních členů tripartity. „Dosavadní jednání svědčí spíše o tom, že Nečasova vláda bude pohrdat sociálními partnery,“ doplnil senátor.

Plošné škrty v podobě, kterou navrhuje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a ministr financí Miroslav Kalousek, budou znamenat okleštění rodičovských příspěvků, porodného nebo sociálních dávek.

Ministři uvažují také o zrušení řady daňových výjimek i snížení daňových odpočtů, zdanění výsluh vojáků nebo policistů. Podle odborů budou v souhrnu tato opatření znamenat pro státní zaměstnance velký pokles životní úrovně.

Návrh rozpočtu počítá s případnou zákonnou valorizací důchodů, není ale koncipován tak, aby vyhověl požadavkům Ústavního soudu na vyrovnání důchodů lidí s vyššími příjmy. „Soud neuložil opravit důchody v tomto roce, uložil změnit legislativu, aby nebyla diskriminační. S prostředky na rok 2011 nepočítám v žádném případě," uvedl Kalousek.

Ministerstva a státní úřady, kterým ve valné většině objem přidělených peněz klesne, hodlají šetřit i na provozních výdajích a investicích. „Musím správcům kapitol poděkovat za mimořádnou odpovědnost při jednáních o rozpočtu," uvedl dnes Kalousek s tím, že je pro něj příjemný fakt, že dostal na další projednávání návrhu dva týdny, nikoliv jeden, jak je tomu obvykle.

Ministerstva plánují rovněž snižovat počty míst a zaměstnanců o pět až deset procent, například ministerstvo životního prostředí k 1. září opustilo již 55 zaměstnanců. Z katastrálních úřadů a dalších pracovišť Českého úřadu zeměměřického a katastrálního odejde pět procent zaměstnanců ze současných 5682 pracovníků. Dalším se sníží platy.

Ke stejným krokům přistoupí například i Český statistický úřad, který propustí kvůli úsporným opatřením několik desítek zaměstnanců z celkového počtu 1440 lidí. Úřad bude rovněž snižovat platy stávajícím zaměstnancům.

Sociální demokraté dnes oznámili, že zákon o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně nepodpoří v prvním ani ve druhém čtení. Podle nich má návrh koncepční chyby a nelze ho opravit. Podle ČSSD má Kalouskův návrh rozpočtu třetí největší schodek v historii, jde proti zaměstnanosti, hospodářskému růstu, snižuje životní úroveň obyvatel a dostupnost zdravotní péče, protože stát nehodlá navýšit platby za své pojištěnce.

Podle stínového ministra financí sociálních demokratů Jana Mládka dostává česká veřejnost po radikálních rozpočtových škrtech v oblasti platů zaměstnanců, dopravních staveb, zdravotnictví či důchodů k dispozici rozpočet, který tato drastická opatření vůbec nereflektuje a prostředky státnímu rozpočtu evidentně nešetří.

„Problém je v tom, že pan ministr Kalousek potřebuje evidentně ušetřit na sociálních dávkách a na platech zaměstnanců veřejného sektoru, aby měl dost peněz na předražený ekologický supertendr, na projekt domácího vězení, předražené informační systémy, zbrojní nákupy a další zakázky, na kterých benefituje malá skupinka lidí,“ myslí si Jan Mládek.

Oproti původnímu návrhu po připomínkách jednotlivých ministerstev a kvůli srpnovým záplavám navýšilo ministerstvo financí výdaje ze Všeobecné pokladní správy na odstraňování povodňových škod. Ministerstvo zemědělství dostane o 2,5 miliardy víc na spolufinancování Programu rozvoje venkova, přidáno dostane i ministerstvo spravedlnosti, a to 1,1 miliardy korun.

V některých kapitolách výdaje vzrostou. Největší nárůst čeká Technologickou agenturu, zatímco letos má zhruba 52 milionů korun, v příštím roce šestnáctkrát víc. O víc než tři miliardy vzrostou výdaje na obsluhu státního dluhu, celkem si vyžádají 79,6 miliardy korun.

Koalice bude muset ještě podle premiéra projednat návrh výdajových rámců pro roky 2012 a 2013. Cílem jednání bude stanovit přesné plány pro deficit veřejných financí pro oba roky.

Koaliční smlouva přitom počítá s deficitem pod třemi procenty v roce 2013 a s vyrovnanými financemi v roce 2016. „Ať už ten plán bude jakýkoliv, tak tam bude ten nemilosrdný trend směřující k vyrovnaným rozpočtům v roce 2016," uvedl Kalousek.

Ministerstvo financí počítalo při sestavování rozpočtu s tím, že česká ekonomika poroste v příštím roce reálně o 2,3 procenta, spotřeba domácností se zvýší o dvě procenta, naopak spotřeba vlády o necelé procento klesne.

Spotřebitelské ceny by měly v průměru růst o 2,5 procenta, průměrná nezaměstnanost by měla klesnout z letošních devíti procent na 8,7 procenta. Vůči euru by měla koruna posílit na průměrných 24,60 korun za euro.