Státní dluh vzroste v příštím roce o desetinu na 1472 miliard korun. V absolutním čísle to proti letošnímu roku znamená nárůst o 136,2 miliardy korun. Každý občan tak bude dlužit zhruba 147 000 korun. Vyplývá to z údajů ministerstva financí obsažených v návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Jen úroky ze státního dluhu si v příštím roce vyžádají 72,4 miliardy korun. To je více peněz, než dostanou například ministerstvo vnitra, zdravotnictví nebo dopravy. Víc peněz z rozpočtu než na státní dluh jde jen do rozpočtů ministerstva školství a ministerstva práce.

Na úroky z domácích střednědobých a dlouhodobých dluhopisů půjde 53,6 miliardy korun, na zahraniční dluhopisy je určeno 12,6 miliardy korun. Celkem má tato kapitola k dispozici 79,6 miliardy korun, protože kromě úroků si obsluha státního dluhu vyžádá i jiné náklady. Proti růstu dluhu bude naopak působit posilování koruny, které by mělo přispět k jeho omezení o téměř šest miliard korun.

Ze svého dlouhodobého dluhu, tedy z dluhů se splatností nad jeden rok, zaplatí stát 113,2 miliardy korun. Na to ale získá peníze z prodeje jiných dluhopisů.

Právě rostoucí státní dluh byl hlavním volebním tématem strany TOP 09, jejímž místopředsedou je současný ministr financí Miroslav Kalousek. Před květnovými parlamentními volbami vyvolala rozruch jeho složenka, kterou v rámci předvolební kampaně rozeslala jeho strana českým domácnostem. Složenka obsahovala výzvu, aby rodina za každého člena domácnosti splatila podíl na státním dluhu ve výši 121 000 korun.

MF zvýšilo příjmy i výdaje rozpočtu na příští rok o 128 miliard korun

Ministerstvo financí přitom zvýšilo v návrhu státního rozpočtu na příští rok příjmy i výdaje proti původnímu návrhu o 127,7 miliardy korun. Plánovaný schodek 135 miliard korun zůstal zachován.

Stát by tak měl utratit 1179,8 miliardy korun a vybrat 1044,8 miliardy korun, vyplývá z návrhu, který ministerstvo financí předložilo vládě. Návrh je dostupný na vládních webových stránkách.

Vláda ani porada ekonomických ministrů se dnes podle premiéra Nečase rozpočtem vůbec nezabývala. „Rozpočet byl v úterý distribuován a vláda o něm bude teprve jednat," uvedl premiér.

Ministerstvo financí zapojilo do rozpočtu příjmy z EU a dalších evropských zdrojů v objemu téměř 101 miliard korun a o ně ve stejném rozsahu zvýšilo i plánované výdaje. Dalších 17,1 miliardy korun mají přinést přímé platby. Dalších 2,1 miliardy má přinést prodej zbytečného majetku. Ministerstvo rovněž zvýšilo odhadované daňové příjmy o 7,4 miliardy korun.

Na straně výdajů se zvýší například peníze ze Všeobecné pokladní správy na odstraňování povodňových škod. Ministerstvo zemědělství dostane o 2,5 miliardy víc na spolufinancování Programu rozvoje venkova, přidáno dostane i ministerstvo spravedlnosti, a to 1,1 miliardy korun.

Schodek proti letošnímu schválenému deficitu klesne o zhruba 28 miliard. Celkové výdaje by měly proti letošnímu rozpočtu o pět miliard klesnout, naopak celkové příjmy by měly být o téměř 23 miliard vyšší.

V některých kapitolách výdaje přesto vzrostou. Největší skok čeká Technologickou agenturu, zatímco letos má zhruba 52 milionů korun, v příštím roce šestnáctkrát víc. O více než tři miliardy korun vzrostou výdaje na obsluhu státního dluhu, celkem si vyžádají 79,6 miliardy korun.

Ministerstvo vychází z předpokladu, že česká ekonomika poroste v příštím roce reálně o 2,3 procenta, spotřeba domácností se zvýší o dvě procenta, naopak spotřeba vlády o necelé procento klesne. Spotřebitelské ceny by měly v průměru růst o 2,5 procenta, průměrná nezaměstnanost by měla klesnout z letošních devíti procent na 8,7 procenta. Vůči euru by měla koruna posílit na průměrných 24,60 Kč/euro.