Otevřená Plzeň nebo Ostrava černá

Roman Sikora

Ve středu se má v Praze definitivně rozhodnout, které ze dvou českých měst získá pro rok 2015 titul Evropské hlavní město kultury. Ve druhém kole o titul soupeří „otevřená“ Plzeň s „uhelně-ocelovou“ Ostravou.

Ve středu se má rozhodnout, které ze dvou českých měst se stane Evropským městem kultury pro rok 2015. Mezi kanditáty po prvním kole, z něhož nepostoupil Hradec Králové, zůstaly v klání Ostrava a Plzeň. V uplynulých dvou dnech navštívila mezinárodní komise obě kandidující města a ve středu odpoledne, po prezentaci obou projektů na ministerstvu kultury, má být její rozhodnutí vyhlášeno v Konírně pražského Nostického paláce.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Od titulu Evropského města kultury se očekává, že výrazně přispěje k rozvoji vítězného města. Ať už přílivem dotací z Evropské unie nebo z rozpočtu České republiky, nebo zvýšením povědomí, a tedy i turistické atraktivnosti pro návštěvníky z ciziny. Titul tak umožní výrazný rozvoj města nejen v oblasti kultury, neboť každé z kandidujících měst už ze svých rozpočtů nemálo přispělo k jejímu rozvoji na svém území a počítá s dalšími, velmi rozsáhlými projekty a penězi získanými s titulem.

Třináctičlenná komise, která má o výherci titulu na rok 2015 rozhodnout, je ze sedmi členů složena z osobností nominovaných evropskými institucemi. Šest členů je v ní pak za Českou republiku, přičemž bylo podmínkou, aby ani k jednomu z kandidujících měst neměli přímý vztah, a tudíž ho v soutěži nezvýhodňovali. Za ČR tedy v porotě zasedli scenárista a fotograf Jaroslav Kořán, historička umění Eliška Fučíková, bývalá ředitelka Francouzského institutu v Praze Olga Poivre d'Arvorová, ředitelka Divadelního ústavu Pavla Petrová, ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro Roman Bělor a ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Celé komisi pak předsedá Robert Scott, který titul Evropské hlavní město kultury 2008 dokázal získat pro Liverpool.

Kandidující města pojala základní témata své kandidatury zcela protichůdně. Zatímco Plzeň se prezentuje sloganem „Plzeň otevřená“ a klade důraz na otevřenost města jak širším českým, tak mezinárodním kontextům, ale také v komunikaci se svými občany, Ostrava vsadila na svůj specifický lokální kolorit a pod sloganem „Místo pro šťastný život“ vyzdvihuje především svou specifičnost „ocelového srdce republiky“. Za doprovodu písně Jaroslava Nohavici Ostrava, jakési hymny kandidatury, kterou Nohavica městu při této příležitosti věnoval, se Ostrava pustila do kandidatury se znatelně větší finanční vervou než její soupeř. V rámci kampaně už proinvestovala sedmdesát milionů korun, zatímco Plzeň jen čtrnáct, a dalších devět milionů získala na svou kandidaturu z operačního programu.

Kandidatura Ostravy jako by se setkávala i s mnohem větším ohlasem u svých občanů, když je doprovázena spontánními patriotickými občanskými aktivitami, z nichž asi nejkurióznější je podpora kandidatury obávanými ostravskými fotbalovými fanoušky, kteří na ligovém utkání v Plzni rozvinuli transparet s nápisem „Ostrava, Evropské město kultury 2015“.

Jedna ze zahraničních členek komise, Danuta Glondys, po návštěvě Ostravy pro Deník.cz dokonce prohlásila: „Ti lidé tady mají tolik energie, že by rozsvítili půlku České republiky,“ zhodnotila Danuta Glondys.

Zásadním projektem, s nímž se Ostrava do soutěže hlásí, je přestavba areálu výstaviště Černá louka v centru města na rozsáhlý kulturně-sociální komplex, jehož součástí má být nová koncertní síň, městská galerie, hudební pavilon, kulturní inkubátor, školy a nové prostory pro bydlení. V soutěži na přebudování Černé louky zvítězil návrh nizozemského architektonického studia Maxwan. Podle hrubých údajů by měla přestavba areálu přijít na 3,7 miliardy korun.

Černá louka je místem svou historií pro Ostravu, jako město odjakživa spjaté s průmyslem, typickým. Její název je odvozen od skutečnosti, že na ni byly dlouhá léta naváženy výpěrky z nedalekých koksoven. V roce 1917 měla halda na výšku pětadvacet metrů a zabírala území pěti hektarů. Zlikvidována byla v roce 1936, kdy státní dráhy začaly materiál používat na kolejové náspy. Černá louka však byla v minulosti pověstná také pravidelnou obrovskou ostravskou burzou, která se v závěru normalizace nejdříve kvůli utajení před úřady, a také kvůli pravidelnému rozprašování policií, přesunovala po různých ostravských lokalitách, aby pak konečně zakotvila alespoň zčásti legalizovaná právě na Černé louce.

Do projektu je však také zahrnuto úsilí o zlepšení kvality ostravského ovzduší, které patří v důsledku koncetrace těžkého průmyslu, k nejhorším v zemi.

Ostrava je v posledních letech v rámci kultury prudce se vzmáhající region. Koná se v něm množství věhlasných festivalů a ostravští umělci jsou v republice stále známější. Kulturní život města už po léta jeví nevšední syrovou dynamiku, která ho na uměleckém poli činí pozoruhodnějším, než je třeba jihomoravské Brno. Někteří pražští divadelní kritici často označují ostravské divadlo za nejlepší v republice.

Mezi klíčové investiční projekty plzeňské kandidatury patří stavba nové divadelní budovy a západočeské galerie, v plánu je kultivace okolí plzeňských řek a vybudování nového sportovně-kulturního centra. Na pěti hektarech bývalého prostoru pivovaru Světovar by pak měla vzniknout obytná čtvrť s desítkami bytů, s městským archivem, muzeem designu a životního prostředí spolu s multikulturním centrem.

Kandidaturu provázelo v Plzni, stejně jako v Ostravě množství menších akcí. Mezi nimi například odhalení nových pozlacených kašen na centrálním plzeňském náměstí, které u mísních občanů vzbudily řadu protichůdných reakcí, nedávno se do plzeňského technického muzea Techmania přestěhovala Entropa Davida Černého, za niž muzeum zaplatilo 10,2 milionu korun, a na Americké třídě se na podporu kandidatury konal velký happening.

Ve svém projektu Plzeň klade důraz na zapojení široké veřejnosti včetně neziskové sféry. Oproti Ostravě je její největší výhodou zapojení do evropských projektů, jako je napříkla Culture 2007. Svérázná byla podle plzeňského Deníku.cz také prezentace, kterou Plzeňští předvedli v prvním kole soupeření. Člen týmu Plzeň 2015 Roman Černík pobíhal po místnosti s klaunským nosem a maňáskem v ruce. Klaunský nos měla i náměstkyně primátora Marcela Krejsová.

Ať už soupeření obou měst dopadne jakkoli, pro obě města bude určitě přínosem. Radnice Ostravy i Plzně totiž rozpracovaly rozsáhlé několikaleté projekty zaměřené na kulturní rozvoj, s jejichž realizací počítají i v případě, že titul Evropského města kultury 2015 nezískají.

Prezentace jednotlivých projektů má na ministerstvu kultury začít v jedenáct hodin. Oficiální vyhlášení výsledků, které ze dvou českých měst se v roce 2015 připojí jako evropská kulturní metropole k belgickému Monsu, proběhne ve čtvrt na pět.

    Diskuse