Novela zákona o veřejných zakázkách, předložená v úterý poslankyněmi Věcí veřejných Karolínou Peake a Kristýnou Kočí na mimořádném zasedání Poslanecké sněmovny, počítá s tím, že možnost získat veřejnou zakázku bude vrácena i společnostem s nejasnou vlastnickou strukturou — tedy disponujícími akciemi na majitele. Sněmovna sice dnes v prvním čtení novelu podpořila, sporné ustanovení v zákoně zůstává dál.

Autorky novely totiž navrhovaly její schválení ve zrychleném projednávání. Tento postup ale vetovali sociální demokraté a spolu s komunisty poté novelu zkritizovali. Dále vetovali i návrh na zkrácení lhůty potřebné k projednání ve sněmovních výborech na dva týdny. Zákon tak nabude účinnosti ještě bez novely, 15. září.

Ministr vnitra Radek John na jednání Sněmovny pohrozil opozici, že veškeré škody, které zpožděním přijetí novely vzniknou, jdou na její vrub. „Všechny peníze vám budou napočítány," vmetl do levicových lavic.

Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka prohlásil, že novela představuje návrat k horšímu legislativnímu stavu a ke korupčnějšímu prostředí. Obvinil premiéra Petra Nečase (ODS), že jím vedená vláda tímto návrhem v zákoně o veřejných zakázkách podporuje prokorupční prvky.

Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV) podotkl, že není šťastné, když se v současné době brání velkým firmám v přístupu k zakázkám. Na opoziční výtky reagoval prohlášením, že současný zákon je sice špatný, ale velkou novelu není možné připravit během několika týdnů.

S ministrem Jankovským souhlasí i Radim Bureš, vedoucí projektu Transparency International — Česká republika, který v úterý Deníku Referendum řekl: „V tuto chvíli nevidím jiné řešení. Celá záležitost ukazuje na nutnost koncepčnějšího a promyšlenějšího řešení. Obecně se však domnívám, že pokud budou u veřejných zakázek transparentně vybírány ekonomicky nejvýhodnější nabídky, tak vlastnická struktura uchazeče není tak důležitá.“

Novela má vypustit ustanovení, které poslanci vložili do zákona letos na jaře. Jedná se o povinnost firem ucházejících se o státní zakázku předložit seznam svých společníků. Akciové společnosti musejí uvést aktuální seznam svých akcionářů, společnosti s anonymními akciemi jsou proto z veřejných zakázek vyloučeny. Cílem tohoto kroku bylo zprůhlednění systému. Akciové společnosti s anonymními akciemi na majitele, respektive doručitele ovšem protestovaly.

Mezi nejvýznamnější společnosti tohoto typu ucházející se o státní zakázky patří ČEZ a Komerční banka. Některé další firmy začaly raději měnit své akcie do standardní formy.

Projednávaná novela ruší i další povinnosti uchazečů o státní zakázky. Už by neměli předkládat seznam zaměstnanců nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních třech letech pracovali u zadavatele a byli v pozici s rozhodovací pravomocí pro rozhodování o veřejných zakázkách.