Zástupci ministerstva práce a sociálních věcí a odborů dnes projednají navržené změny v tarifech státních zaměstnanců. Ministerstvo navrhuje, aby základní platy nerostly s odpracovanými léty. Zaměstnavatelé by měli mít naopak možnost dát vyšší osobní ohodnocení. Odbory s tím nesouhlasí a chtějí zachovat současný systém.

Platy zaměstnanců ve státní správě by se totiž měly od příštího roku plošně snížit o deset procent, a to ve všech úrovních tarifů. Průměrný pokles platových tarifů by činil podle zprávy zhruba 6 150 korun. Tabulka zachovává šestnáct tříd, rozsah tarifních platů činí od 8 000 do 23 270 korun.

Odbory s návrhem na úpravu platových tarifů zásadně nesouhlasí, neboť podle jejich prvních propočtů klesne nároková mzda až o třiačtyřicet procent, což je podle nich nepřijatelný návrh. Kritizují i navrženou změnu, která by vedla k tomu, že zaměstnavatelé prý budou moci dávat vyšší osobní ohodnocení svým oblíbencům.

Podle předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Aleny Vondrové zohledňuje výkonnost už současný tabulkový systém. Aby mohly být ministerské návrhy zavedeny, musel by se změnit zákoník práce, sdělila již dříve Vondrová a poukázala na to, že ministerstvo návrhy vůbec neprojednalo se sociálními partnery, a tím porušilo zákon.

Odbory nesouhlasí ani se změnami v zákoníku práce, které připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle odborů může snižování platů ve státní správě a propouštění zaměstnanců ohrozit provoz státu. Například tím, že by schopní zaměstnanci přecházeli hromadně k soukromým firmám.

„Jde o nejsilnější útok na práva zaměstnanců za posledních dvacet let,“ uvedl předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. Podle něj pokračuje likvidace veřejných rozpočtů. Vláda chce redukovat výdaje na sociální služby, a připravit výhodnou privatizaci těchto služeb, uvedl. Dalším cílem je podle něj vytvořit levnou pracovní sílu.

Zásadní přebudování tarifů a snížení tarifních mezd státních zaměstnanců o deset procent kritizují také sociální demokraté. Podle jejich expředsedy Vladimíra Špidly jde o výrazné zrušení zaručených mezd, které navíc zvyšuje riziko korupce.

Naopak premiér Petr Nečas v rozhovoru pro pondělní Hospodářské noviny uvedl, že z některých předběžných signálů od zaměstnavatelů ví, jak jsou z nízké míry ambicióznosti tohoto návrhu zklamáni. Nečas je přesvědčen, že vše, co teď povede k větší flexibilitě pracovního trhu, pomůže vytvořit nové pracovní příležitosti.

Podle Vladimíra Špidly je celá konstrukce změn v zákoníku práce a mzdové reformy vedena ideou, že pozice zaměstnanců a zaměstnavatelů nejsou rovnocenné. „To, jak Petr Nečas hovoří o odborech, svědčí o tom, že je nepovažuje za sociální partnery a jejich připomínky nebere v úvahu. Zkrátka Nečas se staví jednoznačně na stranu zaměstnavatelů,“ zdůraznil Špidla pro Deník Referendum.

Policisté a hasiči již proti vládním úsporám svolali demonstraci. Ta se uskuteční 21. září v Praze a účast již avizovali rovněž zdravotníci, pracovníci ve školství a civilní zaměstnanci armády. Již dříve přislíbili účast vojáci.

Protestovat budou především proti navrhovanému snížení platů a změnám v zákoníku práce. Ve středu se ke kritice připravovaných opatření přidal i předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka a prohlásil, že se taktéž chystané demonstrace zúčastní.

„Nemohu se ubránit dojmu, že Nečasově vládě jde ve skutečnosti spíše o likvidaci veřejných služeb a v konečném důsledku o divokou privatizaci veřejného sektoru. Pro ČSSD je snižování platů zaměstnancům veřejného sektoru nepřijatelné,“ řekl novinářům Bohuslav Sobotka.

Nová platová tabulka by neměla platit pro všechny zaměstnance ve veřejných službách. Pro pracovníky škol a krajské, městské a obecní úředníky by měla vláda do budoucna vydat samostatné stupnice.