ČSSD kritizuje změny v zákoníku práce, které chystá koaliční kabinet premiéra Petra Nečase. Podle sociálních demokratů jde o snahu oslabit pod záminkou ekonomické krize práva zaměstnanců, uvedl bývalý eurokomisař pro zaměstnanost Vladimír Špidla.

Chystanou novelu zákoníku práce již kritizovaly odbory. Podle vlády opatření naopak přispějí ke vzniku nových pracovních míst. Jaromír Drábek mimo jiné navrhuje zrušení dosavadního dvouletého limitu, jenž omezuje sjednání pracovního poměru na dobu určitou. Přitom koaliční smlouva původně počítala jen s prodloužením limitu na pět let.

Ministr práce a sociálních věcí také plánuje zvýšení maximálního rozsahu zaměstnání na základě dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin. Dále prosazuje změny ve výši odstupného, které by mělo být nadále vázáno na počet let odpracovaných u zaměstnavatele, či zpružnění kont pracovní doby.

Zaměstnavatelé ve čtvrtek odpoledne na jednání tripartity požádali premiéra Petra Nečase, aby vláda místo dvou novel zákoníku práce připravila jednu komplexní úpravu, která by trh práce skutečně zpružnila. Novinářům to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil uvedl, že úprava zákoníku není potřeba, současná norma podle něj zaměstnancům i zaměstnavatelům vyhovuje.

„Pokud zaměstnanec rozváže pracovní poměr, bude mu podle chystaných vládních změn o 40 procent snížena dávka v nezaměstnanosti. Odejít z práce je přitom často jediné racionální řešení a penalizovat za takový krok zaměstnance je významným oslabením jejich práv," uvedl na vlastní tiskové konferenci bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla.

Přebudování tarifních platů

Sociálním demokratům vadí také zásadní přebudování tarifů a snížení tarifních mezd státních zaměstnanců o deset procent. Podle Špidly jde o výrazné zrušení zaručených mezd, které navíc zvyšuje riziko korupce.

Vláda kvůli ekonomické krizi plánuje snížit objem mezd ve státních organizacích o desetinu, výjimkou budou platy učitelů. Kabinet také sníží celkový objem zbylých provozních výdajů o desetinu. Platy poslanců a ústavních činitelů by měly klesnout o pět procent. Krátit se budou i některé sociální dávky, omezí se podpora stavebního spoření.

Plánovaná změna v systému odměňování má podle současných návrhů ministerstva práce a sociálních věcí sice ušetřit příští rok ve výdajích státu až 21 miliard korun, avšak jejím efektem bude radikální snížení příjmů rodin státních zaměstnanců.

Zaměstnancům ve veřejných službách a správě s platem pohybujícím se kolem průměrné hrubé měsíční mzdy by totiž garantovaný měsíční příjem klesl v závislosti na počtu odpracovaných let a platové třídě až o devět tisíc korun.

Ministr práce a sociálních věcí navrhuje dvě varianty změny dosavadního tarifního systému, vedle toho také možnost zvýšit zaměstnancům osobní příplatek ze současných padesáti procent platu až do výše sta procent, mimořádně dvou set procent. Pohyblivou složku mzdy nicméně zaměstnancům nikdo negarantuje.

„Navrhované změny platového systému představují destrukci tarifního systému,“ uvedla pro deník Právo předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová. Podle ní odbory trvají na zachování současného systému platových tarifů a nesouhlasí proto s navrženými změnami zákoníku práce.

Řetězení smluv na dobu určitou

Další podstatnou změnou — a to i oproti koaliční smlouvě — je plán Jaromíra Drábka zrušit dosavadní dvouletý limit, který omezuje sjednání pracovního poměru na dobu určitou. Ministr práce a sociálních věcí to připustil v rozhovoru pro server Aktuálně.cz.

Drábek nicméně plánuje malou kompenzaci pro zaměstnance, neboť chce přísnější pravidla pro opakované sjednávání smluv na dobu určitou, a to tak, že je půjde sjednat maximálně dvakrát, zatímco dosud je lze uzavírat třeba i každý měsíc.

Podle Vladimíra Špidly je ale neomezené řetězení smluv na dobu určitou nespravedlivé, neboť povede k situaci, kdy zaměstnanci nebudou moci plánovat svou budoucnost. „Má hypotéza je, že v případě možnosti řetězení smluv na dobu určitou přestanou finanční ústavy poskytovat těmto lidem půjčky, úvěry a hypotéky,“ uvedl před časem Špidla pro Deník Referendum.

S tím souhlasí i senátor a bývalý šéf odborářů Milan Štěch. „Doplatí na to především mladí lidé, kteří se tak budou jen těžko dostávat k úvěrům. Nehledě na to, že to povede k tomu, že zaměstnavatelé budou moci své zaměstnance držet v šachu,“ řekl Deníku Referendum Milan Štěch.

Podle Českomoravské konfederace odborových svazů změny v zákoníku práce způsobí, že Česká republika bude zemí s nejhorším postavením zaměstnanců v rámci EU. Odborům vadí řetězení smluv na dobu určitou, zavedení pružnějších kont pracovní doby a zdvojnásobení doby, po kterou je možné pracovat na dohodu o provedení práce. Celý návrh je podle nich nepromyšlený a zhorší situaci na trhu práce.

„Připravované změny zákoníku práce uvrhnou zaměstnance do pozic podobných těm, které byly charakteristické pro počátky kapitalismu. Našim zaměstnancům sice zbydou na papíře některé práva, avšak jejich pozice vůči zaměstnavatelům bude tak špatná, že fakticky o všechna práva přijdou. Pokud se je pokusí totiž vymáhat, zaměstnavatel se jich snadno zbaví. Odmítám toto oklešťování práv zaměstnanců a doufám, že odbory zareagují razantními protesty,“ uvedla pro Deník Referendum Zuzka Bebarová - Rujbrová v odpovědi na dnešní otázku dne.

Petr Nečas ostatně připustil, že chystaná vládní novela zákoníku práce by mohla platit o něco později než od ledna, jak se předpokládá. Vláda bude předlohu projednávat v září, legislativní proces se prý nemusí do konce roku stihnout. O zákoníku bude vláda jednat s odbory v tripartitě i dvojstranně.

Další informace:

Novinky.cz Státní zaměstnanci mohou přijít až o 11 tisíc korun měsíčně

Aktuálně.cz Změny v práci: Smlouvy na dobu určitou čeká revoluce