Velkou limitou v efektivním boji proti chudobě se stal nástroj, který měl snad alespoň v původní myšlence světovému rozvoji pomáhat. Jsou to tak zvané dohody TRIPS — Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights. Byly uzavřeny v rámci Světové obchodní organice (WTO), aby chránily investice věnované na výzkum a vývoj a zaručily zisk těm, kdo výzkum zaplatili.

Bohužel mají velmi negativní dopad právě v oblastech, které jsou pro boj s chudobou nejdůležitější — tedy zdravotnictví a zemědělství. Léky na potírání pandemií malárie či HIV/AIDS jsou prodávány nadnárodními společnostmi za předražené ceny, a chudé země je tak nemohou poskytovat svým obyvatelům. Naopak bohaté země mohou nákupem těchto léků podporovat vlastní farmaceutický průmysl a exportem do chudých zemí pokrývat závazky své oficiální rozvojové spolupráce (ODA). To garantuje ekonomickou, ale i politickou závislost chudých zemí a nadále brání jejich vlastnímu rozvoji.

WTO sice má pravidla, v jejichž rámci mohou země ve výjimečných případech ohrožení zdraví populace patentová práva porušovat. V chudých zemích ovšem neexistují ekonomické kapacity pro takovou výrobu, finanční trhy by pod tlakem farmaceutických koncernů žádnou podobnou aktivitu nefinancovaly a bohaté země neoficiálními cestami varují chudé, aby se do takových kroků nepouštěly a neriskovaly např. snižování ODA. USA se oficiálně staví proti jakémukoli využívání patentů v boji proti chudobě.

Evropský parlament ve svém usnesení o tomto problému zdůraznil právo každého člověka na přístup k lékařské péči a vyzval Evropskou komisi k štědrému financování Globálního i Populační fondu OSN, který se po zrušení amerických dotací dostal do existenčních problémů. V neposlední řadě také apeloval na státy, aby se v této oblasti zřekly práva na uplatnění dohody TRIPS a umožnily farmaceutickým společnostem poskytovat levné generické léky.

Dostatečně výmluvné je i stanovisko Katolické církve, jak ho představil zástupce Vatikánu na zasedání WTO k tomuto problému:

„Jan Pavel II ve svém poselství zástupcům Jubilee 2000 (kampaň za oddlužení nejchudších zemí) řekl, že ,Svatý stolec, ve shodě s tradicí katolického sociálního učení, zdůrazňuje existenci „sociální hypotéky“ u veškerého soukromého majetku, což znamená, že smyslem pro samotnou existenci instituce soukromého vlastnictví je zajistit, aby byly dodržovány a naplňovány základní potřeby každého muže a ženy. Koncept „sociální hypotéky“ na soukromé vlastnictví musí být v současné době použit i na „duševní vlastnictví“ a „znalosti“. ‘ Na to, co je zcela zásadní pro boj proti hladu, nemocem a chudobě, nemůže být aplikován pouze zákon zisku sám o sobě. Proto vždy, když se vyskytne konflikt mezi majetkovými právy na straně jedné a základními lidskými právy na straně druhé, měla by být majetková práva usměrněna odpovídající autoritou tak, aby bylo dosaženo spravedlivé rovnováhy práv.“

Podobná situace je v zemědělství, kde agrochemické korporace patentují nově i dříve vypěstované plodiny a produkty z nich a pokouší se pak na tomto základě omezit farmáře na Jihu v jejich produkci. Nejhoršími případy zneužití TRIPS je vykrádání tradičních technologií z lokálních komunit chudých zemí. Nejznámější kauzou je biopirátství výrobků z nýmovníku, které nalézají široké uplatnění v zemědělství i kosmetice.