Velkou limitou v efektivním boji proti chudobě se stal nástroj, který měl snad alespoň v původní myšlence světovému rozvoji pomáhat. Jsou to tak zvané dohody TRIPS — Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights. Byly uzavřeny v rámci Světové obchodní organice (WTO), aby chránily investice věnované na výzkum a vývoj a zaručily zisk těm, kdo výzkum zaplatili.

Bohužel mají velmi negativní dopad právě v oblastech, které jsou pro boj s chudobou nejdůležitější — tedy zdravotnictví a zemědělství. Léky na potírání pandemií malárie či HIV/AIDS jsou prodávány nadnárodními společnostmi za předražené ceny, a chudé země je tak nemohou poskytovat svým obyvatelům. Naopak bohaté země mohou nákupem těchto léků podporovat vlastní farmaceutický průmysl a exportem do chudých zemí pokrývat závazky své oficiální rozvojové spolupráce (ODA). To garantuje ekonomickou, ale i politickou závislost chudých zemí a nadále brání jejich vlastnímu rozvoji.

WTO sice má pravidla, v jejichž rámci mohou země ve výjimečných případech ohrožení zdraví populace patentová práva porušovat. V chudých zemích ovšem neexistují ekonomické kapacity pro takovou výrobu, finanční trhy by pod tlakem farmaceutických koncernů žádnou podobnou aktivitu nefinancovaly a bohaté země neoficiálními cestami varují chudé, aby se do takových kroků nepouštěly a neriskovaly např. snižování ODA. USA se oficiálně staví proti jakémukoli využívání patentů v boji proti chudobě.

Evropský parlament ve svém usnesení o tomto problému zdůraznil právo každého člověka na přístup k lékařské péči a vyzval Evropskou komisi k štědrému financování Globálního i Populační fondu OSN, který se po zrušení amerických dotací dostal do existenčních problémů. V neposlední řadě také apeloval na státy, aby se v této oblasti zřekly práva na uplatnění dohody TRIPS a umožnily farmaceutickým společnostem poskytovat levné generické léky.

Dostatečně výmluvné je i stanovisko Katolické církve, jak ho představil zástupce Vatikánu na zasedání WTO k tomuto problému:

„Jan Pavel II ve svém poselství zástupcům Jubilee 2000 (kampaň za oddlužení nejchudších zemí) řekl, že ,Svatý stolec, ve shodě s tradicí katolického sociálního učení, zdůrazňuje existenci „sociální hypotéky“ u veškerého soukromého majetku, což znamená, že smyslem pro samotnou existenci instituce soukromého vlastnictví je zajistit, aby byly dodržovány a naplňovány základní potřeby každého muže a ženy. Koncept „sociální hypotéky“ na soukromé vlastnictví musí být v současné době použit i na „duševní vlastnictví“ a „znalosti“. ‘ Na to, co je zcela zásadní pro boj proti hladu, nemocem a chudobě, nemůže být aplikován pouze zákon zisku sám o sobě. Proto vždy, když se vyskytne konflikt mezi majetkovými právy na straně jedné a základními lidskými právy na straně druhé, měla by být majetková práva usměrněna odpovídající autoritou tak, aby bylo dosaženo spravedlivé rovnováhy práv.“

Podobná situace je v zemědělství, kde agrochemické korporace patentují nově i dříve vypěstované plodiny a produkty z nich a pokouší se pak na tomto základě omezit farmáře na Jihu v jejich produkci. Nejhoršími případy zneužití TRIPS je vykrádání tradičních technologií z lokálních komunit chudých zemí. Nejznámější kauzou je biopirátství výrobků z nýmovníku, které nalézají široké uplatnění v zemědělství i kosmetice.

Dne 8. 3. 2005 neslavili v Indii jen MDŽ (který tam mimochodem na rozdíl od nás nepovažují za komunistický svátek). Slavili také rozhodnutí Evropského patentového úřadu, který rozhodl, že není možné patentovat použití semen z nýmovníku jako fungicidu (prostředku proti houbám a plísním), jak se o to pokoušela americká společnost Thermo Trilogy.

Za žalobou proti patentu ovšem nestál žádný stát, ale skupina aktivistů, kterou vedla indická spisovatelka Vandana Šiva. Chudé země totiž nemají dostatek prostředků, aby se pouštěly do sporů o patenty.

Navíc nechtějí ani pohněvat vlády z bohatých zemí, v nichž mají farmaceutické a agrochemické firmy svá silná lobby. Většina politiků z třetího světa má ještě v dobré paměti hlasování Jemenu v Radě bezpečnosti OSN proti USA. Během následujících tří dnů zastavily Spojené státy této nejchudší zemi světa svou slíbenou pomoc ve výši 70 milionů USD...

Přes rozsáhlost diskuse o duševním vlastnictví se již nyní ukazuje jako nezbytné hledat nové cesty, které by zajistily práva skutečným autorům či autorským týmům, zabezpečily návratnost financí investorům a umožnily produkci za přijatelných podmínek ve prospěch společnosti.