Čeští vojáci se po návratu na letišti v Kbelích pochlubili svými metodami získávání přízně „běžných lidí“. Patřily mezi ně i kurzy kojení. Protiválečný aktivista Jan Májíček jejich upřímnost ocenil: Je vidět, k čemu tam jsou a proč by se měli vrátit všichni domů.
Posledních osmapadesát vojáků pátého kontingentu provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) z afghánské provincie Lógar dnes odpoledne přistálo na letišti v pražských Kbelích. Do vlasti se společně se svým velitelem plukovníkem Rudolfem Honzákem vrátili po půlroční misi v zemi, kde pokračuje ozbrojený konflikt mezi povstalci z hnutí Tálibán a vojsky NATO.
„Podařilo se nám dotáhnout do konce projekty dvou škol a sedmadvacet krátkodobých projektů," řekl po přistání novinářům Honzák. Velitel poté zdůraznil, že situace v Lógaru byla o mnoho nebezpečnější než v době působení předchozích kontingentů. „Byly tam raketové útoky na základnu, zejména v červnu. Dále výbušné nástrahy na cestách," popsal úskalí nasazení v Afghánistánu Honzák.
Příčinou zvýšené aktivity povstalců je podle velitele větší aktivita spojeneckých sil, na niž Tálibánci reagují. „Situace je napjatá, ale proto tam jsme," dodal plukovník. Povstalci se také snažili zastrašit běžné Afghánce, kteří se poté báli s Čechy spolupracovat. „Přesto český PRT odvedl obrovský kus práce. Především ve vztazích s místními lidmi pokrok určitě nastal," uvedl Honzák.
Kromě projektů v oblasti školství a zdravotnictví Češi zorganizovali například kurzy kojení a dětské výživy pro afghánské matky. Zájem o podobné osvětové akce prý byl obrovský, vojáci však museli překonávat některé kulturní odlišnosti.
„Kurzu se nemohla zúčastnit samotná žena, takže nám třeba nečekaně vzrostly náklady, když jsme museli ubytovat také jejich manžely. Ti byli celou dobu u kurzů přítomni," uvedl náčelník skupiny pro civilní vojenskou spolupráci Lukáš Kubíček.
„To si snad dělají legraci,“ ulevil si český protiválečný aktivista Jan Májíček. „Místo zapojení místních feministických a genderových organizací se pokoušejí čeští vojáci simulovat osvětu, která přichází od okupantů, a ještě pozdě. Jak upozorňuje Revoluční asociace afghánských žen, která v zemi už od roku 1977 usiluje o demokratickou a sekulární vládu, je situace žen v Afghánistánu stále špatná. Navíc invaze USA a NATO prakticky ničemu v tomto ohledu nepomohla, protože vládu jedněch fundamentalistů nahradila vládou jiných fundamentalistů a válečných zločinců.“
Provinční a rekonstrukční tým také uspořádal dva dětské dny nebo soutěž pracovně nazvanou Afghánský talent. V ní dětem zakoupili 120 pláten, na něž nejmenší Afghánci malovali obrazy, z nichž pak vojáci vybrali nejlepší. Některé z těchto aktivit mohli vojáci PRT realizovat díky finanční spolupráci s hnutím Na vlastních nohou - Stonožkou.
Jádro pátého kontingentu tvořili vojáci ze 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic, 13. dělostřelecké brigády z Jinců a příslušníků 43. výsadkového mechanizovaného praporu z Chrudimi. Jednotku doplnili specialisté z dalších třiceti útvarů české armády.
Novou skupinou vojáků v provincii Lógar je šestý kontingent, kterému velí podplukovník Ctirad Gazda. Kontingent bude v Afghánistánu do února příštího roku. Civilní část týmu tvoří deset odborníků vybraných ministerstvem zahraničních věcí, kteří zajišťují rozvojové a rekonstrukční programy. Současným vedoucím civilistů v Lógaru je Matyáš Zrno.
Pro letošek parlament schválil nasazení až 535 vojáků v Afghánistánu. Kromě provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar mají Češi v zemi vrtulníkovou jednotku v provincii Paktika nebo instruktážní a meteorologický tým na mezinárodním letišti v hlavním městě Kábulu.
Podle Jana Májíčka vyjádření vojáků výmluvně ilustruje zbytečnost jejich mise: „Místo směšných kurzů, které učí afghánské ženy, čemu rozumí o dost lépe než čeští vojáci, by se měli zaměřit na potírání korupce v afghánské vládě anebo konečně ze země odejít,“ řekl Deníku Referendum.