Jaklův zamaštěný pták
Lukáš JelínekSpecifická ideologie, v níž hlavními přísadami jsou ekonomický neoliberalismus a hodnotový neokonzervativismus, má prvky sektářského myšlení. Je úkolem progresivních demokratických politických proudů obhájit otevřenou a dynamickou alternativu těmto tendencím.
„Tři týdny trvalo stovkám mediálních štábů, než našly prvního zamaštěného ptáka a hned jeho fotogenické záběry oblétly celý svět.“ Umím si představit, s jakou chutí a lehkostí Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky, tuto větu do svého blogu na iDnes vepsal. „Jistěže na tom všem humbuku kdosi vydělává,“ uvádí tajnosnubně Jakl a má na mysli zájem novinářů, politiků, enviromentálních aktivistů i běžných občanů o obrovskou ekologickou katastrofu odehrávající se v Mexickém zálivu.
Nehodlám zde referovat o ropné skvrně neuvěřitelných rozměrů. To zde ostatně před časem učinil Petr Jedlička. U Jakla a jeho hradního názorového dvojčete, Petra Hájka, ve skutečnosti nejde ani o ropu, ani — v jiných případech — o kouření, o Darwina či o bruselský diktát.
Klaus podle mých zkušeností a vědomostí plně tento princip naplňuje. Když jej disidenti v prvních dnech po 17. 11. 1989 nechtěli do vlády, požádal o slyšení na velvyslanectví USA v ČSSR. Z odtajněné části zápisu z tohoto jednání vyplývalo, že Klaus se nabídl provést translaci země od plánovaného k tržnímu hospodářství. Co sliboval jinak, v dobách, kdy jsem se o to zajímal, nebylo odtajněno. Asi koncem května, či začátkem června roku 1990, projednávala federální vláda první koncepci ekonomické translace, kterou Klaus prezentoval coby reformu. Tehdy jsem na jednání Čalfovy vlády chodíval za odbory, s právem sdělovat zde jejich předsednictvem schválená stanoviska. Před jednáním mne doslova mezi dveřmi do jednacího sálu zastavil ministr financí Klaus a proběhl následující rozhovor.
K: Prý máte nějaké připomínky k reformě ekonomiky.
Já: Ano.
K: A jak je to možné?!
Já: Osobně jsem taky ekonom a máme rovněž své odborníky, kteří nám pomáhají.
K: Ale tomu přece nikdo nemůže rozumět. Tomu rozumíme jenom my.
Kdo to jsou ti „my“ jsem se již nedověděl, protože Čalfa rázně nařídil zasednutí na svá místa.
Klaus byl od samého počátku absolutně přesvědčen, že jenom on je doslova předurčen provést národohospodářskou přeměnu. Postupem času se na veřejnosti nikdy neopomenul prezentovat coby výjimečný myslitel a to dokonce nejen v ekonomii. Díky svým stoupencům, tedy konkrétně funkcionářům ODS, pak své teorie realizoval bez oponentur, bez korekcí dle jiných názorů a především pak bez ohledu na veřejné mínění. V Polsku kupříkladu o privatizaci proběhl celostátní plebiscit. Jestli takové politické chování není přinejmenším revoluční diktaturou, pak opravdu nevím, co jí je.