Víra v PPP projekty v dopravě

Petr Holcner

Podstatou PPP projektů je, že veřejnou zakázku neinvestuje stát ze svého rozpočtu, ale soukromý investor, který si později vybírá zisk za svou investici nějakou formou od státu. Tyto projekty nepomáhají nijak v problému „zadlužování budoucnosti“, spíše mají velký opačný potenciál.

Petr Nečas je dobrým žákem Václava Klause a ví, že šikovná floskule je pro vládu lepší než cokoli jiného. Určitě má pro vnímání vlády veřejností větší význam než reálné činy, neřku-li program. V tomto ohledu je neustále omílaná „vláda rozpočtové zodpovědnosti“ nejméně tak úspěšná jako „sarajevský atentát“, ovlivňuje lidi jako „ekologismus“ a je přitažlivější než dávné „balíčky“. Vzpomeneme-li na Topolánkův „baťoh“, ten byl vyloženě odpudivý, i kdyby jen představou, že ho s sebou musíme někam vláčet.

Zodpovědnost se v poslední době verbálně nosí a pěstuje. Nechceme přece zadlužovat své děti. Ve jménu této snahy vláda plánuje omezování schodku státního rozpočtu, a to především omezováním výdajů. Jedním z dobrých terčů jsou dopravní stavby, vydávají se na ně desítky miliard, má se za to, že jsou předražené a jejich zadávání je spojeno s korupcí a plýtváním. A když se bez nich obejdeme dnes, tak za rok to taky přežijeme.

Ministr dopravy Bárta si nastudoval během svatební cesty potřebné informace a vydal se na putování po české krajině, aby zhodnotil situaci a rozhodl. Průběžně jsme informováni zhruba takto:

  1. Zastavíme ty stavby, u kterých dodavatelé nenabídnou významnou slevu.
  2. Stavitelé železničních staveb nabízejí slevy jen v řádu promilí, výstavba železnic se proto ruší.
  3. Dálniční stavby se neruší šmahem, některé se zastavují, jiné pokračují.
  4. Ministr vyráží za hranice — do Polska, aby se podíval, jak staví mnohem levnější Číňani, a na Slovensko, aby se podíval, jak tam umějí tzv. PPP projekty, kterým se u nás zatím nedaří.
×
Diskuse
August 18, 2010 v 7.39
zisk bez rizika
U takových projektů je podle mne největším paradoxem to, že se ztrácí základní vazba mezi podnikatelským ziskem a podnikatelským rizikem, kdy to druhé je vlastně ospravedlněním toho prvního. U PPP by se uzavřela smlouva, na jejímž základě by ta firma měla předem garantovaný zisk, aniž by podstupovala opravdové podnikatelské riziko (to by tady spočívalo leda v tom, že by si stavbu špatně spočítala a nakonec by ji stála mnohem více).