Ministr školství Josef Dobeš (VV) oznámil, že chce veřejným vysokým školám přidělovat peníze nejenom podle počtu přijatých studentů, ale také podle kvality výuky. Od ní by se mělo odvíjet až dvacet procent finanční částky.

Nový způsob financování by mohl platit již od roku 2012. „Je to z pětiny jiné hodnocení a to je velký zásah," uvedl pro Hospodářské noviny Dobeš. Podle něj to může znamenat i konec některých škol.

Některé vysoké školy by změnu patrně přivítaly. „Současný systém, kdy se školám platí podle množství studentů bez ohledu na to, zda stát absolventy potřebuje, považuji za špatný," uvedl například děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Hrušák.

Kruciální otázkou ovšem zůstává, jakým způsobem by se výkonnost škol poměřovala. Podle Dobeše například na základě vlastních vědeckých výsledků, počtu docentů a profesorů či podle toho, kolik studentů škola vysílá do zahraničí.

Jenže taková kritéria vyvolávají řadu pochyb. Stát se zatím stále nevypořádal s problémem takzvaných létajících profesorů, kdy pedagog s vysokou akademickou hodností působí zároveň na několika školách, jimž takto zvedá prestiž, pobírá několik platů, ovšem na studenty reálně nemá čas a nevěnuje se jim. Za takových podmínek by bylo posuzování škol podle počtu docentů a profesorů absurdní.

Jako problematické vidí nastavení kritérií také socioložka a mluvčí iniciativy ProAlt Tereza Stöckelová. „Zohlednění kvality je v zásadě krok chvályhodný, vše ale bude záviset na tom, jak budou nastavena kritéria posuzování kvality. Pokud se budou vědecké výsledky počítat podle vadné a všemi kritizované metodiky hodnocení VaV, tak je to špatně,“ řekla Deníku Referendum Stöckelová.

Také kritérium počtu studentů vysílaných do zahraničí může být znevýhodňující pro mimopražské univerzity. „Pro regionální univerzity je určitě daleko obtížnější zapojit se do evropských mobilitních programů, které cesty podporují,“ upozorňuje Stöckelová.

„Je velmi důležité, zda se v rámci hodnocení zavedou i kritéria, která zachytí smysluplnou činnost ,regionálních' univerzit, například jejich spolupráci na komunitních projektech, jako je to běžné v anglosaských zemích,“ dodává mluvčí iniciativy ProAlt.

Speciálním případem jsou pak vysoké školy čistě umělecky orientované. „Umělecké, ale třeba i pedagogické obory nemají šanci ve vědě dosáhnout takového hodnocení jako přírodovědecké obory. Musí se tedy najít způsob, jak to měřit, respektive jak posuzovat vědecké výsledky a umělecká díla," zdůraznil rektor JAMU Ivo Medek.

Další informace:

Ihned.cz Pětinu peněz dostanou VŠ podle kvality výuky, nikoli podle počtu studentů