Konflikt na kodaňské konferenci vypukl, když sedm zemí v čele s Alžírskem, Jihoafrickou republikou a Nigérii prohlásilo, že se bohaté země snaží opustit principy Kjótského protokolu. Rozvojové země se obávají, že nová dohoda ve snižování emisí by na rozdíl od Kjótského protokolu nemusela být právně závazná.

OSN i Dánsko jako předsednická země se snažily rychle rozpory vyřešit. Kvůli blížícímu se příjezdu ministrů, kteří se mají účastnit dalšího kola jednání, je však podle pozorovatelů stále méně pravděpodobné, že by do pátku mohla být ambiciózní dohoda vyjednána.

Po protestu afrických zemí následoval rychlý sled jednání mezi dánskou ministryní pro klima Connie Hedegaardovou, státy G77 i dalšími zeměmi. Setkání byla nakonec ukončena smírem a dohodou o pokračování kodaňské konference.

Vedoucí nigerijské speciální skupiny zabývající se klimatickými změnami Victor Fodeke řekl, že jakýkoliv pokus opustit výsledky kjótského jednání by byly pro summit katastrofální. „Afrika byla některými zeměmi odsunuta na okraj zájmu. Bude-li se opakovat jakýkoliv pokus odstranit jednu z kolejí jednání, je jasné, že vlak vykolejí,“ uvedl Fodeke. „Kjótský protokol je nesmírně důležitý. Nikdy nemůžeme přijmout jeho likvidaci. Znamenalo by to zabíjení Afriky,“ řekl další mluvčí skupiny.