Nová česká vláda se chce při prosazování důchodové reformy inspirovat reformou, kterou před časem udělali na Slovensku. Slovenský penzijní systém přitom letos vykazuje značný deficit. Inspirace se má tak prý týkat spíše zkušeností, které Slováci udělali. Zaznělo to na dnešní tiskové konferenci konané po pracovní schůzce českého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka s jeho slovenským protějškem Jozefem Mihálem.

„Deficit, který je způsobený důchodovou reformou, je poměrně vysoký. V současnosti, v roce 2010, by to mělo být okolo 770 milionů eur (19,4 miliardy korun),“ přiznal Mihál. Uhrazení tohoto deficitu bylo podle něj v roce 2004 plánováno tak, že bude pokrytý hlavně příjmy z privatizace, což fungovalo až do roku 2009. Tehdy byly podle Mihála prostředky vyčerpány. V současnosti se deficit hradí ze státního rozpočtu.

Důvodem deficitu prý je, že se z prvního pilíře vyvázal dvakrát větší počet lidí, než se očekávalo. Roli hraje také výše finančních prostředků vyváděných do druhého pilíře. Ty tvoří až polovinu odvodů na sociální zabezpečení. Deficit chce Mihál řešit mimo jiné novelami zákonů, kterými se mají zalepit díry v důchodovém systému na straně výdajové i příjmové.

„Nebudeme se inspirovat důchodovou reformou jako takovou, ale velmi se budeme inspirovat zkušenostmi při jednotlivých krocích zavádění a prvních let běhu důchodové reformy,“ komentoval míru, jakou se chce Česká republiky inspirovat na Slovensku, Drábek. ČR prý má dostatečné množství vlastních analýz, na jejichž základě si může nastavit parametry reformy. Praktické zkušenosti Slovenska jí však chybí.

Nový systém slovenského penzijního systému byl spuštěn k 1. lednu 2005. Tvoří ho tři pilíře. První je jako v České republice průběhový a vyplácí se podle počtu odpracovaných let násobených hodnotou odpracovaného důchodu a číslem, které vyjadřuje, kolikrát měl důchodce průměrně za celou dobu placení odvodů vyšší plat, než byl průměrný plat za dané roky.

Druhý pilíř tvoří fondové pojištění, do kterého Slováci mohou zasílat část odvodů na sociální pojištění, a to devět procentních bodů z osmnácti procentních odvodů z hrubé mzdy. Třetí pilíř tvoří dobrovolné penzijní připojištění nebo investiční či kapitálové životní pojištění.

Oba ministři se také při schůzce dohodli na systému vyplácení přeshraničních důchodů a dávek. Jednalo se na koordinaci společného postupu v rámci EU, a to například v oblasti úprav pracovní doby či tlaku proti klimatickým změnám. „Politické pohledy jsou velmi podobné,“ vyřkl Drábek to, co nikoho nemůže překvapit. Vládní reprezentace ČR a SR tak budou vzájemně konzultovat své postoje a vzájemně si pomáhat při prosazování svých zájmů.