Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) hledá úspory ve svém rezortu. Navrhuje tři základní opatření: zvýšení soudních poplatků, snížení advokátních tarifů a prodej některých budov. Fakt, že má Česká republika jeden z nejvyšších počtů vězňů na počet obyvatel a že právě z toho plynou vysoké náklady na jejich ostrahu, redaktor Radim Vaculík nezmiňuje. Zato navrhuje ministrovi další prodeje cenných objektů v centru Prahy sám od sebe.

Podle Pospíšila bude rozpočet ministerstva asi o půl druhé miliardy nižší. „Šetřit například na platech administrativy považuji za smrtící, protože už teď jsou výrazně nízké, zhruba patnáct tisíc hrubého. V případě dalšího snížení by se nám pak mohl rozpadnout celý administrativní aparát," uvedl pro Právo Pospíšil.

Právní stát jen pro bohaté, ostatní za katr

Vedle snížení advokátních tarifů navrhuje dále zvýšení soudních poplatků. To se dotkne zejména chudších obyvatel. „Zvyšování soudních poplatků obecně zvyšuje práh dostupnosti práva pro sociálně slabší skupiny obyvatel," řekla k tomu Deníku Referendum předsedkyně Českého helsinského výboru a nedávná kandidátka na ombudsmanku Anna Šabatová.

Přitom největším zdrojem nákladů ministerstva je fakt, že Česká republika patří mezi země s nejvyšším indexem vězeňské populace (počet uvězněných osob na sto tisíc obyvatel) v Evropě. Ze zprávy Vězeňské služby ČR k poslednímu červnu plyne, že počet vězňů je nyní 19 565 osob, další zhruba tři tisíce lidí čekají ve vazbě na rozsudek. Český helsinský výbor přitom opakovaně upozorňuje, že „neexistuje veřejné přiznání politiků, že nejzávažnějším a dlouhotrvajícím problémem českého vězeňství je přeplněnost věznic až na sto třicet procent." 

Plných jedenáct zemí Evropské unie má index vězeňské populace nižší než sto, čili mají tyto země až o polovinu méně vězňů na počet obyvatel, než Česká republika, kde index činí 209. „Právě tento ukazatel je považován za hodnotící měřítko rigidity trestní politiky," dodávají odborníci Českého helsinského výboru.  

Budovy prodejme, ale rozpočet tím nezachráníme

Do třetice zamýšlí ministr Pospíšil pokračovat v rozprodeji státního majetku. Aniž to sám zmínil, redaktor Práva mu otázkou pomohl: „Jaké budovy byste mohli prodat? Uvažujete znovu o pankrácké věznici?," ptá se Vaculík a ministr odpovídá: „Je otázka, zda by jej (areál věznice) stát neměl prodat a za peníze postavit novou věznici. Byl by to ovšem kus za kus a schodek v rozpočtu to neřeší."

To redaktorovi viditelně nestačí, a tak pokračuje: „Napadá mě i prodej dalších budov, například několika soudních na lukrativních místech v centru Prahy a přemístění tamních zaměstnanců do areálu na Míčánkách. Přemýšlel jste o tom?" Pospíšil následně upozorňuje, že ani prodej budov rozpočet úřadu nezachrání, ale když na tom redaktor trvá, „diskusi se absolutně nebrání".

Odchod justiční mafie

Rozhovor se věnuje také personálním změnám v úřadě. Z ministerstva spravedlnosti odcházejí první náměstek Marek Görges, ekonomický náměstek Jaroslav Gacka a vrchní ředitel dohledu a justice Vladimír Chrástecký. Podle Pospíšila odcházejí proto, že jsou spojováni s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem. Pospíšil v rozhovoru hovořil také o zakázce na elektronické náramky a o odvolání nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké.

Odvoláním Görgese, Gacka a Chrásteckého prý Pospíšil plní svůj slib, že „odstřihne Němcovy lidi" od ministerstva. „Je to kombinace vztahu těchto lidí k bývalé paní ministryni (Daniele Kovářové), a tedy i k Pavlu Němcovi, i samotné odbornosti," řekl ministr. Dodal, že si nedokáže představit další spolupráci ministerstva s advokátní kanceláří, v níž Němec působí.

O Němcově vlivu na chod ministerstva spravedlnosti delší dobu hovořila média, Kovářová to v minulosti označila za spekulaci. Média s Němcem v poslední době nejvíce spojovala miliardovou zakázku na provozování elektronického systému domácího vězení. Němcova advokátní kancelář měla podle tisku velký vliv na konečnou podobu podmínek tendru, který nedávno pozastavil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Pospíšil listu uvedl, že preferuje nové výběrové řízení na elektronické náramky, ale připustil i možnost, že se zakázka odloží nebo se vůbec neuskuteční.

Odejde i Vesecká?

Nový ministr také řekl, že ještě v létě oznámí, zda dojde ke změně na postu nejvyšší státní zástupkyně. Bude prý prosazovat, aby z něj odešla Renata Vesecká, ale chce o tom i o její možné nástupkyni ještě vést „seriózní debatu" s premiérem Petrem Nečasem (ODS).

Vesecké Pospíšil nejvíce vyčítá kauzu takzvané justiční mafie a zejména to, jak skupina označovaná tímto názvem zahájila soudní proces s bývalou nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou. Benešová přirovnala k justiční mafii Veseckou, soudce Nejvyššího soudu Pavla Kučeru, exministra spravedlnosti Pavla Němce a další kvůli jejich chování v kauze Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Postižení se kvůli tomu domáhali omluvy u soudu.

Další informace:

Rozhovor s Jiřím Pospíšilem