Kalkwerk aneb něco pro masochisty

Roman Sikora

Soubor Depresivní děti touží po penězích uvede v pondělí 12. a v úterý 13. července v pražském Památníku na Vítkově další díl svého cyklu Bernhard Monument s názvem Kalkwerk. Inscenace může být stejně pozoruhodná jako třeba díl první — především nízkou uměleckou úrovní a zmateností tvůrců.

V pořadí již třetí díl rozsáhlého cyklu Bernhard Monument uvede v Památníku na Vítkově seskupení Depresivní děti touží po penězích. Projekt vychází z díla rakouského spisovatele Thomase Bernharda a snaží se mapovat moderní dějiny 20. století. Občas dost násilně a na úrovni standardního ochotnického divadla postrádajícího elementární řemeslné dovednosti.

Zařazení inscenace do tipu Deníku Referendum na příští týden je tak spíš důsledkem prázdninové nouze o výraznější divadelní akce. Dílo se však může stát vhodným doplňkem letního programu pro masochisty nebo nekritické divadelní nadšence, ochotné nad divadelními produkcemi jásat třeba už jen proto, že vůbec vznikly.

Každé představení cyklu Bernhard Monument je zasazeno do jiné dekády druhé poloviny 20.století. Doposud byly na Vítkově uvedeny dvě inscenace. Kalkwerk je v pořadí již třetí. Národní muzeum společně s Depresivními dětmi se tak snaží oživit prostory „bývalého komunistického pohřebiště“ a zároveň poukázat na to, že Památník je již od podzimu minulého roku zpřístupněný veřejnosti jako expozice dějin minulého století.

Divadelní reje Depresivních dětí v místě „pohřebiště“ a památníku, který se tvůrci a nejspíš i provozovatelé spojují zejména s ohavným minulým režimem, mohou ovšem v mnohých vzbudit otázku, zdali je podobně rozverné produkce opravdu vhodné na podobném místě pořádat. Symbolika tance na hrobech ovšem nepostrádá aktuální významy, a to hlavně ty, jichž si tvůrci a pořadatelé nejsou vůbec vědomi.

„Kalkwerk se odehrává v sedmdesátých letech, je situován do rakouského pohraničí a má řadu inspiračních zdrojů: román Thomase Bernharda Vápenka, seriál Třicet případů majora Zemana, komiks Čtyřlístek nebo příběh jediné rakouské jaderné elektrárny,“ osvětluje režisér Jakub Čermák, „představení není úplně obvyklé, diváci budou de facto korzovat po okolí Památníku a zde uvidí řadu jednotlivých scén, ze kterých si budou dávat dohromady výsledný obrázek.“

Máme se tedy na co těšit.

    Diskuse