Ekologové se odvolali proti výjimce pro plavební kanál u Přelouče

ČTK

Ekologické organizace dlouhodobě nesouhlasí s vybudováním plavebního kanálu na Labi u Přelouče. Není podle nich ve veřejném zájmu, je nehospodárný a uškodí místní krajině. Pardubický kraj nicméně udělil pro stavbu výjimku.

Zástupci organizace Zelená pro Pardubicko podali odvolání k ministerstvu životního prostředí proti rozhodnutí krajského úřadu udělit výjimku ze zákazu zasahovat do lokality se zvláště chráněnými rostlinami a živočichy na takzvaných Slavíkových ostrovech u Přelouče. O výjimku požádalo Ředitelství vodních cest ČR, které chce pomocí plavebního kanálu přes Slavíkovy ostrovy dosáhnout splavnění Labe do Pardubic. Celý záměr je podle předsedy sdružení Jana Linharta chybný, nehospodárný a neekologický a veřejný zájem nepřevažuje nad veřejným zájmem ochrany přírody.

„Mohli o výjimku požádat kraj, protože se změnil zákon, a kompetence tak získali místní. Protože vedení kraje má kanál stanovený jako svou prioritu, výjimka byla udělena,“ vysvětlil postup Jan Linhart Deníku Referendum.

Plán splavnění Labe z Přelouče do Pardubic zastavil v roce 2007 nesouhlas ministerstva životního prostředí s vydáním výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle současné legislativy však povolení vydávají kraje. Krajský úřad vydal výjimku 30. června s odůvodněním, že stavba nebude mít závažný vliv na chráněné organismy na Slavíkových ostrovech. „Toto povolení otevírá dvířka k vydání stavebního povolení," uvedl Linhart.

Na Slavíkových ostrovech bylo nalezeno více než třicet přísně chráněných rostlin a živočichů, za ochranu lokality se již léta zasazují ekologické organizace a Strana zelených.

Splavnění Labe do Pardubic má stát až tři miliardy korun. Pro prodloužení vodní cesty o čtyřiadvacet kilometrů z Přelouče do Pardubic měl vzniknout více než tříkilometrový kanál, plavební komora s vraty a nová přemostění. Bylo by rovněž nutné vybudovat v Pardubicích přístav se skladovacími prostory a překladištěm. Zastánci splavnění tvrdí, že po vodě by bylo možné výhodně vozit nadrozměrné náklady a sypké materiály, například obilí, písek, hnojiva či posypové soli. „Když pro nic jiného, tak to bude sloužit pro rekreaci," řekl nedávno ČTK náměstek hejtmana Jan Tichý.

Linhart považuje záměr splavnění Labe za chybný. Náklady na převoz jedné tuny zboží vycházejí podle něj dráž než po železnici, lodě plující proti proudu produkují příliš mnoho emisí a kvůli špatným plavebním podmínkám by do Pardubic velkou část roku nemohly jezdit.

„Zboží, které by bylo případně přepravováno lodní přepravou, může být převezeno po železnici, neboť železniční trať mezi Děčínem a Drážďany je v současnosti využita přibližně z jedné třetiny," argumentuje Linhart. Využít by se také dal nepříliš vzdálený a na hlavním železničním koridoru ležící přístav v Kolíně. Dosavadní analýzy potřebnost splavnění řeky do Pardubic přesvědčivě neprokázaly, smysluplnost investic do lodní dopravy zpochybnil v roce 2009 i Nejvyšší kontrolní úřad.

Linhart také poukazuje na to, že vydání výjimky, přestože je v kompetenci státní správy, mohlo být ovlivněno politiky. „Je otázka, nakolik je rozhodnutí nezávislé, když tlak ze strany politiků a jejich prohlášení evidentně existuje," míní Linhart. Odhadovat příští postup ministerstva nechce.

„Absolutně netuším co čekat od stávajícího ministerstva životního prostředí, o novém ministrovi nikdo nic neví. Každopádně se ty tři miliardy dají využít na cokoliv jiného, třeba na obchvaty a podobně,“ řekl Deníku Referendum Jan Linhart.

Více informací:

Splavnění Labe - souboj názorů

    Diskuse (0 příspěvků)