Zdá se, že výraz „mučedník“ lze použít v jakémkoli smyslu slova. Dříve jsme tak hovořili o hrdinech, kteří za víru či pravdu trpěli na mučidlech či se obětovali pro druhé, pro věc. Z  historických osobností v této souvislosti snad každého okamžitě napadnou mistr Jan Hus či svatý Jiří, kterého východní církve označují jako velemučedníka.

Novodobí mučedníci

Ty doby jsou pryč, boj za pravdu či víru vyšel z módy, více než odvaha a vlastní přesvědčení je na odiv stavěna zbabělost a oportunismus. Tento společenský posun provází i přizpůsobování významů jednotlivých pojmů situaci. Odneslo to i slovo „mučedník“. Je s podivem, kdo se dnes může „stát mučedníkem“. Například člověk, který se dopouští násilí na druhých a usiluje o jejich nahnání do koncentračních táborů či rovnou vyhnání ze země. A mučedníkem se prý může stát tak, že část společnosti jeho násilnickým metodám oprávněně zabraňuje.

Mnohokrát jsme zaslechli takové varování z různých společenských koutů, třeba: nezakazujte Dělnickou stranu, protože tak se z jejích představitelů stanou mučedníci.

Politologové Miroslav Mareš i Zdeněk Zbořil se například koncem roku 2008 shodli, že by krajní pravici mohlo rozpuštění Dělnické strany paradoxně prospět. Mareš upozornil na to, že v případě zákazu DS by se její zástupci mohli postavit do role mučedníků a zbavilo by je to i názvu strany, který nemusí být pro voliče moc přitažlivý. Zbořil dodal: „Já si myslím, že takové strany mají existovat, ale že mají být postihováni třeba jejich členové, když svolají takovýto pochod, protože přispívají k rozdmýchávání záště a nenávisti i z rasových důvodů.“

Obava, aby se z neonacistů nestali mučedníci, někdy nabývá až bizarních poloh, jako například v článku Markuse Papeho Krajně nejasný boj vlády s hrozbou neonacismu: „Hned po nástupu (ministra vnitra) Peciny do funkce spustila policie první vlnu zatýkání údajných neonacistů. Prý zorganizovali koncerty po celé republice, na nichž se propagoval nacismus... Kritici ,akční represe' namítají, že neonacistům prakticky nahrává: postaví je do role mučedníků podobně jako před lety komunistická nomenklatura členy kapely Plastic people. A v době svobody názoru jim obyčejní lidé začínají fandit.“