Právě před týdnem byla na semináři v Senátu představena varianta důchodové reformy, připravená Poradním expertním sborem (PES), zvaným též Bezděkova komise. Reakce byla pro tyto povolební dny vlastně typická: okamžitá a poměrně razantní komentářová žeň, po níž téma okamžitě překryl další nános denní agendy, čtvrtý den pak po reformě neštěkl ani — pes...

Návrh důchodové reformy je přitom velice razantní a zároveň v sobě nese celou řadu dalších vazeb, jež by se v případě její realizace týkaly mnohem širšího okruhu témat, než jsou penze a jejich stabilita dnes, za deset, za čtyřicet let. Zdá se, že jde o další příklad neochoty či neschopnosti (nevím, co je horší) vnímat jednotlivosti v rámci kontextu, které jsou pro české prostředí tak typické.

Všimli si toho i jednoznačně pravicově zaměření komentátoři, když poukazovali na návrh na sjednocení DPH ve výši 19 %, ač programy středopravých stran rodící se koalice zvyšování daní striktně odmítají. Rozpory mezi navrhovanou variantou reformy a politickou realitou dokonce vedly Petra Kamberského v Lidových novinách k tomu, aby svůj komentář nazval „Velká penzijní báchorka“.