V areálu bývalého rudného dolu v Bytízu u Příbrami zřejmě vznikne skládka komunálního odpadu. Vybudovat ji má soukromý investor, jemuž město pronajalo pozemek, prodalo projektovou dokumentaci a předalo stavební povolení. Opoziční zastupitelé a někteří členové výborů města to ale kritizují. Příbram tím podle nich přijde o desítky milionů korun.

„Skládku mohlo město provozovat samo. Pronájmem pozemků se do budoucna zbavuje svých příjmů," řekla dnes ČTK členka finančního výboru města Marta Frýbertová. Příbram podle ní platí za odvoz komunálního odpadu na skládku v Chrástu přes milion korun měsíčně. „Mohli jsme mít svou skládku, kde bychom neplatili nic. Ušetřili bychom na dopravě a šetřili bychom i silnice," dodala.

Starosta Josef Řihák kritiku odmítá. ČTK řekl, že v silách města není skládku vybudovat a provozovat. „Nebudeme přicházet o žádné miliony nebo stamiliony korun, naopak když se bude ukládat na našich pozemcích, budeme dostávat velké peníze a nemusíme dávat peníze do výstavby skládky," uvedl.

S myšlenkou pronajmout pozemky pro budoucí skládku podle něj přišel asi před dvěma roky bývalý místostarosta Petr Kareš, který to nyní kritizuje. „Navrhoval to pronajmout firmě, která to teď získala. Nikdy nenavrhoval, že by to město mělo provozovat samo," poznamenal Řihák. Radní podle něj tehdy schválili záměr pozemky pronajmout. Museli ale nejprve vyřešit pronájem dalších pozemků v areálu, které patří podniku Diamo. Podařilo se to až letos, následně pak schválili nájemní smlouvu na pozemky a potom prodej projektové dokumentace za čtyři miliony korun a postoupení práv a povinností vyplývajících ze stavebního povolení.

„Stavební povolení bylo vydáno v roce 1995 a platí do konce letošního roku. Zatím se ale nic nedělo, až letos město pozemky pronajalo soukromé firmě, prodalo jí i projektovou dokumentaci. Není ale jisté, jestli tam firma skládku otevře," řekl ČTK Kareš. Řihák oponoval tím, že pokud někdo koupí projektovou dokumentaci, tak určitě chce, aby se mu vynaložené peníze co nejdříve vrátily.

Podle Řiháka může být za medializací případu konkurenční boj. Příbuzní Frýbertové podle něj pracují ve firmě, která provozuje skládku v Chrástu. Frýbertová ale podobné spekulace odmítla. „Předpokládala jsem, že to zazní," dodala. Vždycky prý ale tvrdila, že by skládku v Bytízu mělo provozovat město. Zisk ze skládkovného by tak šel na jeho účet, konkurenční firma by na tom tratila.

Frýbertová by podobně jako Kareš podporovala i případný vznik společného podniku s podílem města.

Zastupitelka Jarmila Potůčková (KSČM) Deníku Referendum řekla: „Skládka je vždycky potřebná, určitě jsem pro její vybudování, záleží ale na podmínkách. Teď se něco jiného říká na zastupitelstvu, něco vím z jiných zdrojů, situace je dost nepřehledná.“

Situaci naopak za jednoznačnou považuje předsedkyně Strany zelených v Příbrami Alena Šálová: „V polovině devadesátých let byl udělaný projekt pro skládku, který teď město za čtyři miliony prodalo. Skládka má být na dvou pozemcích. Osm tisíc metrů je města, dalších deset pak Diama. Už od roku 1995 město firmě platí za pronájem tohoto pozemku,“ vysvětlila Deníku Referendum.

Podle Šálové platilo město Diamu přes osm tisíc korun měsíčně. Za pronájem pozemků, které nevyužívalo, tak v celku vydalo přes půl druhého milionu korun. Po letech placení nakonec město prodalo stavební povolení i projekt a pozemky bude zase pronajímat firmě, která bude skládku provozovat.

Příbram ročně odveze na skládku komunálního odpadu v Chrástu kolem deseti tisíc tun odpadků. Za každou tunu zaplatí skládkovné tisíc korun.