Pro odpůrce ekologie by to mohl být pádný argument, že péče o přírodu je příliš drahý špás, který navíc smrdí korupcí. Ale dvě ze tří stran pravděpodobné budoucí koalice, ODS a VV, tomu překvapivě mohou zabránit. K ekologii obecně (a k ekologickým aktivistům obzvlášť) ostentativně skeptická ODS totiž společně s VV mluví o zrušení problematické zakázky na sanaci starých ekologických škod v souhrnné hodnotě až sto patnáct miliard korun - tedy zatím. Naopak TOP 09 je pro dokončení soutěže, původcem nápadu byl ostatně stranický místopředseda Miroslav Kalousek v době svého působení na ministerstvu financí.

Rychle a účinně, nebo nafouknutě a prolobbovaně

Odpor proti zakázce na odstranění ekologických škod se ovšem neobjevil teprve během jednání o pravicové koalici. A nepřišli s ním poprvé ani bývalý ministr životního prostředí a expředseda Strany zelených Martin Bursík či Jana Hybášková z Evropské demokratické strany, kteří zakázku napadali před volbami, a první nebyli ani poslanci, kteří již loni v listopadu vyzvali vládu, aby tuto soutěž co nejrychleji zrušila. Ekologické organizace marně na problémy se zakázkou upozorňují už od roku 2008, kdy s ní tehdy Kalouskovo ministerstvo přišlo.

Ministerstvo už od roku 2008 tvrdí, že zakázka je především rychlá a výhodná. A zastavit ji v souladu s přáním poslanců nelze, hrozila by totiž arbitráž. „Zastavit tento projekt znamená porušit podmínky výběrového řízení. A to má za následek určitě arbitrážní problémy. Ty arbitráže jdou pak do milionů korun,“ zopakoval tyto argumenty naposledy ministr Janota. Nejlepší způsob, jak se podle ministerstva zakázky zbavit, je nechat ji doběhnout, seznámit se s nabídkami firem, a žádnou z nich nepřijmout.

To je ovšem také způsob, jak nechat zakázku ještě nějakou dobu přinejmenším jako možnost. Třeba právě na takovou dobu, než do křesla ministra financí opět usedne místopředseda Kalousek.

„Podle mého názoru je strašení arbitráží téměř šířením poplašné zprávy,“ komentoval v květnu pro Deník Referendum rozhodnutí vlády pokračovat v soutěžním řízení programový ředitel Ekologického právního servisu Pavel Franc, podle kterého je celé řešení zakázky vadné, nesystémové a zcela neefektivní.

Neefektivita byla rovněž hlavním bodem Bursíkovy předvolební kritiky: na odstranění škod by mohlo stačit nikoliv sto patnáct, ale pravděpodobně jenom čtyřicet miliard. Oněch pětasedmdesát miliard rozdílu by mohl být podle Bursíka slušný zisk šikovné firmy, která by zakázku získala.

Transparency: Všechna rizika se zakázkou si stát chce ponechat

Podrobně jednotlivé výhrady ke Kalouskovu návrhu v roce 2008 rozebrala česká pobočka Transparency International. Mezi hlavní problémy podle analýzy patří forma zakázky, která má být provedena formou kvazikoncese: firma, která zakázku vyhraje, by měla podle představ státu přebrat v souvislosti se sanací starých ekologických zátěží také některá rizika. Jenomže podle platných právních úprav se stát své zodpovědnosti za staré ekologické zátěže jednoduše zbavit nemůže. Stát by tak v rámci zakázky vlastně firmě hradil riziko, které by ve skutečnosti stále zůstávalo na něm.

Nápadu s koncesí oponoval tehdejší předseda legislativní rady a odcházející předseda lidovců Cyril Svoboda, o tom, že Kalouskův nápad s koncesí je vlastně dobrý nápad, ale vládu přesvědčil posudek tehdy ještě respektovaného plzeňského právního experta Milana Kindla.

Další výhradou, kterou Transparency International zmiňuje, je rozhodčí doložka. „Stát se předem vzdává možnosti řešit případné spory soudní cestou, což výrazně snižuje míru právní jistoty. Nelze opomenout ani skutečnost, že vstupuje-li do závazkových právních vztahů stát, měl by pro případ následného sporu projevit důvěru ve vlastní justici,“ komentuje rozhodčí doložku Transparency International s odkazem na kauzu Diag Human.

To, že i v této kauze figuruje docent Kindl, je podle všeho okolnost čistě náhodná.

Mezi další problémy zakázky patří skutečnost, že by vlastně vytvořila monopol. Ani jedna ze čtyř firem, které se o ni dosud ucházejí, totiž nemá kapacitu, aby všechno sama zvládla. Pokud by ale některá z nich zakázku skutečně získala, mohla by rozdávat zakázky konkurentům za vlastních podmínek, podobně jako je tomu například u velkých staveb.

Naopak pokud by se vypisovaly soutěže na jednotlivé ekologické zátěže, mohly by se zúčastnit i malé firmy, které na zakázku v navrženém objemu jednoduše nemají šanci dosáhnout.

Transparency International rovněž kritizovala to, že jediným kritériem při rozhodování o přidělení  obří zakázky má být nabídnutá cena. „Nabízí se přitom argument, že nízká cena se bez stanovení dalších podmínek logicky promítne právě do dopadů na životní prostředí,“ podotýká analýza. Odstraňování starých ekologických zátěží by tak paradoxně mohlo skončit dalšími škodami na životním prostředí. Pátou hlavní výhradou pak byla v roce 2008 krátká lhůta na podání přihlášky do soutěže - sto dvacet dní bylo vzhledem k tak rozsáhlé zakázce podle Transparency International příliš málo.

Buď ODS a VV svoje slovo dodrží, nebo...

„Naše výhrady proti ekologické superzakázce pořád platí, ta zakázka totiž byla vypsána už roku 2008 a od té doby se stále jen odkládá termín pro podání nabídek,“ řekl Deníku Referendum ředitel Tansparency International David Ondráčka, který se případem dlohodobě zabývá. Podle něj neplatí ani argument, který naposledy použil předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, že odstranění starých ekologických škod spěchá.

„Vláda původně tvrdila, že si musíme pospíšit, a ministerstvo financí si dokonce vymyslelo termín do roku 2015. Je to samozřejmě nesmysl, už dva roky se nic neděje, nikdo nikam nepospíchá. Stejně by se sanovalo dalších zhruba patnáct let,“ poznamenal Ondráčka.

Postoj ODS a VV, které zakázku na rozdíl od Kalouskovy TOP 09 chtějí zrušit, hodnotí ředitel Transparency International kladně - a doufá, že to oběma stranám vydrží. „Jsem rád, že si tyto dvě strany uvědomují, že to zavání korupcí a lobbingem a že zakázku chtějí zrušit. Samozřejmě je třeba vyřešit otázku, zda to celé zastavit rovnou nebo až poté, co se otevřou obálky s nabídkami,“ uvedl Ondráčka. Strany by podle něj měly závazně deklarovat, že bez ohledu na případné nabídky firem žádnou z nich nepřijmou a celou soutěž zruší.

Hlavní problém podle Ondráčky spočívá v tom, že zbývající čtyři firmy, které se řízení účastní, by mohly potají uzavřít kartelovou dohodu a připravit stát o miliardy, protože skutečný rozsah starých ekologických škod a pravděpodobné náklady na jejich odstranění nejsou známy. Transparency International dokonce loni proti zakázce podala podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, podnět byl ale zamítnut.

„Nyní už se celá kauza posunula, spíše než o téma právně-ekonomické teď jde o téma politické. V současné situaci záleží na rozhodnutí vlády. Buď ODS a VV svoje slovo dodrží a zakázku zruší, nebo podlehnou lobbingu zainteresovaných firem,“ dodal Ondráčka.

Miroslav Kalousek, jehož případný návrat na ministerstvo financí o věci zřejmě definitivně rozhodne, už měl za rok 2008 kvůli zakázce blízko k udělení Ropáka, skončil ale až na 11. místě. Pokud se mu ho se stejnou věcí podaří získat napodruhé, důvod k radosti to nebude.

Další informace:

Transparency International Změny při přípravě superzakázky na likvidaci starých ekologických zátěží, základní pravidla pro lobbing a výsledky průzkumu komunálních rozpočtů