Čas Nečasovy kontrarevoluce

Dušan Radovanovič, Anna Voňavková

Neoliberální reformátoři státu jsou po volbách připraveni uskutečnit svůj sen o výprodeji státu, nízkých daních a minimálních sociálních dávkách. Sen o to radikálnější, o co v Evropě dávno překonaný. Týkat se bude všech oblastí.

Pravicoví politici a podnikatelé cítí po volbách šanci k prosazení svých neoliberálních vizí, jimž až dosud bránila levice spolu se středovými stranami.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Za tím účelem vytvořili už dříve mozkový trust POPR (Platforma osobností na podporu reforem), který navazuje na Topolánkův NERV. Platformu, jejímiž členy jsou někteří ekonomové nebo ministryně Kopicová, založil autor široce kritizované Bílé knihy Petr Matějů. Finanční podporu zajistila nadace Open Society Fund Praha.

Kopicová: Změnit se musí společnost, ne systém

POPR prosazuje především zásadní změny v oblasti výzkumu, vzdělání, penzí a zdravotnictví. Matějů zároveň doufá, že se podaří přeměnit i trh práce a státní správu postiženou korupcí.

„Nepůjde jen o to, že se změní například vzdělávací systém, musí se změnit společnost," shrnula plány reformátorů odcházející ministryně školství Miroslava Kopicová, kterou studenti v narážce na hájení zájmů průmyslové lobby nedávno symbolicky přestěhovali na ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zásadní převrat ve společnosti umožňují podle ekonomů Tomáše Sedláčka a Miroslava Zámečníka nejen volby, v nichž získala pravice, ale také nálada ve společnosti nakloněná reformám. „Pomohl zdvižený prst řecké krize. Bez ní bychom byli dnes úplně jinde," míní Sedláček.

Podle podnikatele Zbyňka Frolíka nyní bude možné prosadit změny bez ohledu na potřeby nižší a střední třídy. „Volební výsledky záleží na tom, jak se zlepšuje či zhoršuje kvalita života nízkopříjmových a středněpříjmových skupin. Proto se politici dramatických změn obávají. Po volbách jsme ale najednou v pozici, kdy si reformy můžeme dovolit," přiznává otevřeně majitel firmy Linet.

Matějů jde ještě dál: „Lidé vyjádřili ochotu a odvahu vydat se cestou radikálních reforem. Vědí, že to vyžaduje odříkání a že to bude bolet. Polovičaté reformy ale bolí víc a nevedou k cíli," zdůrazňuje bývalý sociolog.

Reformní cestu se podle expertů podaří uskutečnit pouze v tom případě, že ji vyhlásí nový premiér. Vizi, kterou se snažila prosazovat na ministerstvu školství, vykresluje ministryně Kopicová.

Česko by mělo podle ní nadále posilovat průmysl. Proto musí podpořit technické školství a prosadit účast průmyslových firem ve správních radách univerzit. Stát bude mnohem víc než dosud financovat podnikový výzkum.

Keller: Jsou to dotace soukromému sektoru

Podle Jana Kellera tím ale dochází k absurdní situaci, kdy namísto aby soukromé firmy podporovaly školství, dojde k efektu přesně opačnému. „V podstatě jde o způsob, jak i to málo, co dává Česká republika v porovnání s vyspělými zeměmi na školství a vzdělávání, proměnit v další formu dodací soukromému sektoru,“ varuje Keller.

Kopicové představy jdou tedy přímo proti všem těm, kteří tvrdí, že vzdělání nerovná se zboží. Kritici této cesty upozorňují na fakt, že takovýto způsob reformy by vedl k naprostému podřízení vzdělávání zájmům firem, a školství by pak de facto produkovalo polovzdělance.

Socioložka Tereza Stöckelová v této souvislosti zdůrazňuje, že v jiných evropských zemích, jako je například Velká Británie, není tento systém založen jen na vztahu vzdělání = výroba. „Společnost ve vztahu k univerzitám představuje nejen byznys, průmysl a regionální politika, ale také místní samosprávy, neziskové organizace, občanské komunity, muzea, média atd.,“ zdůrazňuje Stöckelová.

Vize Matějů a Kopicové jdou zkrátka přímo proti směřování vyspělých evropských zemí. „O místních samosprávách či občanské společnosti neslyšíme zhola nic. Zřejmě se v těchto místech netočí množství peněz, které by stálo za povšimnutí. Pojem „společenského užitku“ je vytunelován komerční hodnotou,“ upozorňuje Tereza Stöckelová.

Vize EU? Prý poraženectví a brzda

Namísto rozvoje celé společnosti má Kopicová vizi průmyslové země, která bude přesouvat hůře placené práce dál na východ. Sama přitom dobře ví, že se jedná o zcela opačnou cestu, než si zvolily vyspělé země. „Sázkou na průmysl půjdeme proti evropskému trendu," přiznává Kopicová. Odmítla přitom například inspiraci Vizí 2020, kterou schválila Evropská komise jako perspektivu pro evropskou ekonomiku v příštích letech. O té se podle aktuálně.cz domnívá, že je poraženecká.

S Kopicovou otevřeně polemizuje i profesor Jan Keller. „Nejde zdaleka jen o to, že celá řada náročných oborů, které udržují kulturu národa, přímo z definice nemůže nikdy korespondovat s tržní poptávkou. Kromě toho je banální skutečností, že úspěšnost absolventů závisí v řadě oborů mnohem více na charakteru sítí známostí, které škola umožňuje studentům vytvořit, než na kvalitě učitelů a na hodnotě výuky,“ upozorňuje Keller na to, že snaha hodnotit školy podle úspěšnosti uplatnění studentů může být značně zavádějící.

„Současný vzdělávací systém je největší brzdou pro náš rozvoj," zdůraznil nutnost vzdělávací reformy marketingový ředitel mladoboleslavské škodovky Radek Špicar. „Nemáme absolventy s nízkou kvalifikací, protože upadají učební obory. Chybí nám i lidé s vysokou kvalifikací, kteří by pracovali ve výzkumu pro celý koncern Volkswagen."

Začátkem května měla vláda projednat nové složení Rady pro vývoj, výzkum a inovace. Proti němu protestovala ministryně školství Kopicová právě kvůli nedostatečnému zastoupení reprezentantů průmyslu. V požadavku ji podpořila také ministryně životního prostředí, někdejší zaměstnankyně společnosti ČEZ, Rut Bízková. Zájem ČEZ na průmyslové reformě školství ostatně potvrzuje i jeho personalistka.

„Náš podnik bude v příštích letech potřebovat zaměstnance. Kde je vezmeme, když neproběhne reforma pracovního trhu," ptá se personalistka společnosti ČEZ Hana Krbcová, která s POPRem rovněž spolupracuje.

Špidla: úbytek prostředků ve státní kase zvýší dluh, a ospravedlní další škrty

Tohoto „reformního" tažení se účastní také členové tzv. druhé Bezděkovy komise, která pro ministerstvo financí připravuje změnu penzijního systému. Vedle samotného Vladimíra Bezděka podporuje POPR také bývalý ministr financí Jiří Rusnok. „Reforma penzí je nezbytná. K jejím účelům patří, aby výdaje na důchody neškodily ekonomice," vysvětlil exministr.

Podle Vladimíra Špidly je ale vyvedení části prostředků z průběžné části penzijního systému ohrožením pro lidi, kteří pobírají důchod nyní. „Diskutovaná čtyři procenta sníží příjem průběžného systému o patnáct procent, to jest přibližně čtyřicet miliard. Chybějící prostředky zvýší deficit a budou dalším tlakem na úsporná opatření,“ varuje Špidla.

Zdravotnictví je podle sociologa Radima Valenčíka třeba změnit, aby se zlepšily zdravotní služby. Například bude nutné zavést individuální zdravotní plány, které by si každý pacient domluvil se svou pojišťovnou.

„Pojišťovna lepší nabídkou péče zařídí, abych byl co nejdéle fit, a já tak budu co nejdéle pracovat, abych lepší péči uhradil," vysvětlil princip nového zdravotnictví Valenčík.

Hlavním principem nového zdravotnictví bude ale spíše maximalizace spoluúčasti pacienta. „V konečné fázi bude úroveň péče významně ovlivněná sociální pozicí pacienta,“ varuje Vladimír Špidla a dodává: „Dá se předpokládat privatizace zdravotních pojišťoven s logickým důsledkem, že rozhodujícím prvkem rozhodování se stane zisk." Nikoliv tedy dostupnost a úroveň péče. Stejně tak je vysoce pravděpodobná důsledná privatizace většiny dosud veřejných zdravotnických zařízení.

Jakkoliv se na první pohled zdá, že jsou reformy levné, ve skutečnosti i do jejich realizace musí stát z počátku podle plánu POPR investovat. „Peníze máme z EU, čeká se jen na politické zadání," dodává k tomu mluvčí ministerstva školství. Z téže EU, jejíž vize se zdá místním politikům a vizionářům z POPR tak zpožděná.

Srovnání:

aktuálně.cz Plán revoluce pro Nečase. Lepší čas už prý nepřijde

    Diskuse