Od letošního června mohou televizní stanice legálně umísťovat do svých pořadů více či méně skrytou reklamu. Dosud byl tzv. product placement v domácí televizní tvorbě zakázán. Ve filmech jsme ho ale mohli vídat pravidelně.

Umísťování konkrétních výrobků nebo firemních log umožnila směrnice Evropské unie, podle které byl novelizován zákon o audiovizuálních mediálních službách. Novela vstoupila v platnost v úterý. Zatímco product placement byl v minulosti Radou pro rozhlasové a televizní vysílání posuzován spíše jako skrytá reklama, podle nové úpravy jsou tyto dvě formy propagace oddělené.

Podle zákona musí na využití této formy reklamy upozorňovat televize vždy před zahájením pořadu, po jeho skončení i při každé přestávce. V prvních třech měsících si na novou formu reklamy budeme zvykat pomocí upozornění i během pořadu, kdy se zobrazí černobílá písmena PP.

Reklama v televizních pořadech nesmí být zatím používána ve vysílání určeném pro dětské diváky, v publicistice a ve zpravodajství.

Kritika využívání skryté reklamy vychází z poznatku, že inzerenti rádi vidí své výrobky v pozitivním kontextu. Hrozí proto, že bude na tvůrce vyvíjen tlak, aby pořady přizpůsobili  inzerovaným výrobkům. V zahraničí se dokonce objevily případy, kdy televize zavedla zcela nové pořady pouze kvůli tomu, aby do nich mohla snadno vkládat product placement. O problém jde zejména v případě veřejnoprávních televizí, které by měly primárně sloužit veřejnosti, a nikoliv inzerentům.

V českém konxtetu se skrytou reklamou proslavil například film Jana Svěráka Vratné lahve, kde jsou k vidění i několikavteřinové záběry na značku piva, loga firem či výrobců hygienických potřeb. Co do kvantity reklamních odkazů patří ke špičce zase Rafťáci Karla Janáka. Jeden z diváků ve filmu napočítal přes sto komerčních upoutávek.