Po celá léta od roku 1996 do roku 2010 panovala v České republice situace, kdy tu byly přibližně stejně silné dva bloky: levicový (tvořený ČSSD, komunisty a zpočátku i populistickými republikány) a pravicový (ODS + lidovci + jedna z mnoha stran na jedno až dvě použití). Tato základní charakteristika české politiky přestala 29. května 2010 existovat. Kyvadlo se radikálně vychýlilo doprava. Jsou tu ještě dva další klíčové posuny: Ty pravicové strany, které se dostaly do Parlamentu, se od sebe liší méně než minulé strany parlamentní pravice a s ní spolupracujícího pravého středu, a ODS ztratila dominanci v rámci české pravice. Následkem těchto tří změn nepochybně vznikne nejpravicovější a nejhomogennější kabinet, jaký kdy ČR měla (nepočítám-li Zemanovu menšinovou vládu).

Mnozí se budou divit, proč nejhomogennější, slyšeli jsme už úvahy o zřejmé odlišnosti především Věcí veřejných od dvouhlavé saně TOP 09-ODS. Slyšeli jsme o Věcech veřejných, že se vlastně nejedná o stranu pravicovou, ale populistickou. Je ale třeba zdůraznit, že strana, která je produktem velkých peněz, je nutně stranou hlasující v jejich zájmu, tedy stranou pravicovou. Populismus je jen vábnička na voliče.

Tento pravicový mocenský blok může dominovat české politice dva roky, čtyři roky, ale může jí také dominovat dvacet let.