Tošovský chce ušetřit 9 miliard. Ekologové: vycucal si to z prstu

Jan Miessler

Proškrtání ekologických zákonů by podle ministerstva průmyslu a obchodu ušetřilo až 8,74 miliardy korun. Podle ekologů si Tošovský čísla vycucal z prstu, vědci z Akademie věd ho už za to dříve ostře kritizovali.

Zjednodušení ekologické legislativy v režii ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které příští pondělí projedná vláda, by mělo podnikatelům údajně ušetřit až 8,74 miliardy korun, další jednorázové úspory by měly činit dalších 1,7 miliard. Podle Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR by ale některé z navrhovaných změn měly dalekosáhlý dopad na zdraví a podmínky života statisíců lidí v České republice, podle ekologů si navíc ministr průmyslu Vladimír Tošovský svoje čísla vycucal z prstu.

„Neopodstatněné finanční náklady vyplývající z požadavků environmentální legislativy zatěžují zejména výrobní podniky i oblast služeb. Z tohoto důvodu MPO zpracovalo předkládaný materiál s cílem dále eliminovat neopodstatněné požadavky environmentální legislativy,“ uvedlo MPO, podle nějž by kvalita životního prostředí měla být zlepšována způsobem, který nebude mít negativní dopad na průmysl.

Ve srovnání s Evropskou unií totiž Česká republika údajně investuje do životního prostředí příliš mnoho. Konkrétně by ČR měla podle MPO ušetřit například změnou způsobu zálohování pivních lahví (4,1 miliardy) nebo osekáním registru toxických látek (tři miliardy).

Podle Petra Machálka z Hnutí DUHA jde ale v případě návrhů MPO o „hausnumera“, která si ministerstvo vycucalo z prstu. „Třeba částečné proškrtání registru, odkud se lidé mohou dozvědět, jaké toxické látky vypouští do vzduchu nebo do řeky továrna za jejich domem. Komplet celý registr stojí podle samotného průmyslu dvě miliardy, ale jeho částečné proškrtání má ušetřit miliardy tři,“ uvedl pro Deník Referendum Machálek.

„Ekologická legislativa může být složitá jedině pro ty, kteří už z principu odmítají chránit přírodu a zdraví lidí. Šetřit miliardy korun lze účinněji protikorupčními zákony a transparentním jednáním úředníků než změkčováním ekologických požadavků," řekl Deníku Referendum předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Rovněž podle stanoviska Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR by návrhy Tošovského ministerstva znamenaly sérii velkých kroků nazpět. „Schválení některých navržených legislativních změn by mělo vážné důsledky pro zdraví statisíců lidí a vedlo by k poškozování kvality prostředí v českých městech a obcích,“ uvedli vědci ve zprávě.

„MPO vychází z nedoložené hypotézy, že vyšší environmentální standardy snižují konkurenceschopnost ekonomiky. Přitom ekonomický výzkum potvrzuje, že to neplatí,“ uvádějí autoři komise s odkazem na skandinávské státy, které jsou na špičce co do konkurenceschopnosti i co do ochrany přírody.

Tošovského ministerstvo přitom nezastírá, že hlavní motivací jeho návrhů bylo vyjít vstříc podnikatelům. O zákonech na ochranu rostlin, živočichů a krajiny například napsalo, že „znění těchto paragrafů je pro podnikatelskou činnost, jak pro stavební, tak pro báňskou, nepřijatelné, poněvadž dává do rukou úředníků či ekologů pravomoci zastavit již schválenou stavbu nebo činnost, a to bez zodpovědnosti za případné ztráty, které podnikatelským subjektům tímto svým rozhodnutím způsobí.“

V zájmu podnikatelů je samozřejmě veškeré zásahy kohokoliv jiného eliminovat, samotné ministerstvo ovšem při přípravě materiálu prakticky eliminovalo kohokoliv jiného kromě podnikatelů. „Ministerstvo umožnilo dílčím zájmovým skupinám znečišťovatelů, aby sestavily oficiální návrhy na změnu legislativy, která je samotné reguluje, a bez dalšího je převzalo za své. Kdokoli jiný byl z procesu vyloučen,“ komentovali ministerský návrh akademici.

    Diskuse (0 příspěvků)