Experti na životní prostředí z Akademie věd podle Čt24 podpořili zachování bezzásahových zón v Národním parku Šumava. V posledních letech se prý jasně ukazuje, že se v místech odumřelých horských smrčin les spontánně obnovuje.

„Snahy o manipulaci s porosty v bezzásahové zóně nikdy nepovedou ke vzniku přirozených stanovišť. Taková činnost představuje pouze plýtvání penězi," vysvětloval předseda komise Radim Šrám s tím, že člověk neumí vytvořit přirozené ekosystémy.

Akademie věd se stanoviskem přichází krátce po vydání publikace širokého týmu odborníků Co vyprávějí šumavské smrčiny, která se snaží populární formou přiblížit nejnovější poznatky dlouholetých výzkumů šumavských horských ekosystémů. Hlavními autory knihy jsou biolog a ekolog Jaroslav Vrba a mikrobioložka Hana Šantrůčková, oba z českobudějovické univerzity.

V tomto týdnu se má též konat jednání u kulatého stolu, které svolala ministryně životního prostředí Rut Bízková. Cílem diskuze je podle oficiálního komentáře najít všestranně prospěšné řešení rozvoje Šumavy, které současně zahrnuje ochranu přírody i ekonomický rozvoj oblasti.

Jaromír Bláha z programu Lesy Hnutí Duha jednání považuje za správný krok směrem k řešení situace, který má ovšem řadu úskalí. „Řešení lze najít pouze tehdy, když budou na setkání zastoupeny všechny strany sporu, které k tomu mají věcně co říct nebo se zde angažují, tedy i občanská sdružení,“ řekl Deníku Referendum Jaromír Bláha.

Další informace:

Čt24 Experti z Akademie věd jsou pro zachování bezzásahových zón na Šumavě