Izrael nabídl jihoafrickému apartheidnímu režimu v sedmdesátých letech jaderné hlavice. Vyplývá to z tajných dokumentů, které získal americký badatel Sasha Polakow-Suransky z jihoafrických archivů. Nález v neděli prezentoval deník The Guardian.

Dokumenty se z větší části stávají ze zápisů z jednání, jež vedli vysocí představitelé obou zemí v roce 1975. Zástupci Pietera Willema Bothy, tehdejšího ministra obrany JAR, žádali protistranu o nabídku zbraní, které by pomohly navýšit jejich odstrašující potenciál. Izraelský ministr obrany Šimon Peres (dnešní prezident) měl podle dokumentu odpovědět, že může dodat hlavice „ve třech velikostech“. To podle oborové mluvy znamená konvenční, chemické a právě nukleární.

Oficiálním krytím úmluvy se stal dle Polakowa-Suranského, jemuž o vztazích JAR a Izraele vychází tento týden v USA kniha, podej balistických střel Jericho. Podle dokumentů podepsali ministři také dohodu o vzájemných vojenských vztazích. Ta měla obsahovat klauzuli, že původ eventuálně dodaných hlavic zůstane navždy utajen. Pokud se pravost dokumentů potvrdí, půjde o první písemný důkaz, že Izrael jaderné zbraně skutečně vlastní.

Vanunu vězněm svědomí

Izraelský jaderný program je řadu let veřejným tajemstvím. Podle dostupných informací měl židovský stát usilovat o získání jaderné zbraně od padesátých let, patrně s podporou západních velmocí. První hlavici vyrobil nejspíše v letech 1967 a 1968. Světu byl program odhalen až v roce 1986, kdy Mordechaj Vanunu — jeden z atomových specialistů — poskytl britskému týdeníku Sunday Times fotky jaderného reaktoru Dimona i přesný popis výroby štěpného materiálu.

Experti dnes soudí, že izraelská armáda udržuje v pohotovosti arzenál pětasedmdesáti až čtyř set nukleárních hlavic. Izrael sám držbu jaderných zbraní nikdy nepřiznal, nepodepsal však ani dohodu NPT, v níž by se zavázal k zpřístupnění podezřelých výroben mezinárodním inspektorům. Představitelé západních mocností obvykle hají Izrael argumentem, že jeho arzenál slouží výhradně k odstrašení a nikdy nebude použit.

Mordechaj Vanunu byl na konci osmdesátých let unesen izraelskou tajnou službou z Itálie a následně odsouzen za vlastizradu. Ve vězení strávil osmnáct let. Po propuštění mu byl zakázán kontakt s médií a cizinci, což ale Vanunu odmítl respektovat. V současnosti tak čelí jednadvaceti dalším žalobám a na základě jedné z nich byl tuto neděli opět uvězněn, tentokrát na tři měsíce. Amnesty International již dříve avizovala, že vyhlásí Mordechaje Vanuna vězněm svědomí.

Z obchodu sešlo

The Guardian připomíná, že z rozjednaného obchodu mezi JAR a Izraelem v sedmdesátých letech sešlo. Důvodem byla údajně jednak vysoká cena a jednak obava, že by dodávku neschválil tehdejší izraelský premiér Jicchak Rabin. Jihoafrický režim nicméně vyvinul v osmdesátých letech vlastní jaderné zbraně a britský list usuzuje, že se tak mohlo stát s izraelskou pomocí.

Dnes již JAR jaderné zbraně nemá. Podle vyjádření tamních úřadů byly veškeré kapacity zlikvidovány před rokem 10. červencem 1991 — datem, kdy se JAR připojila k režimu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Badatel Sasha Polakow-Suransky uvedl, že mu současná jihoafrická vláda (Afrického národního kongresu — ANC — a prezidenta Zumy) veškeré dokumenty ochotně podstoupila, a to navzdory protestu izraelské strany. „Nevypadalo to, že by si z toho Jihoafričané dělali hlavu. Začernili jen několik řádků a dokument mi vydali. Vláda ANC se ochranou špinavého prádla spojenců apartheidního režimu příliš nevzrušuje,“ konstatoval Polakow-Suransky pro The Guardian.

Další informace:

The Guardian Revealed: how Israel offered to sell South Africa nuclear weapons

AFP Israeli nuclear whistle-blower Vanunu back in jail