Prasečí továrna na strach

Roman Sikora

Takzvaná epidemie prasečí chřipky s latentní touhou novinářů a farmaceutů po její pandemizaci je jen morbidní továrnou na strach. A na manipulaci.

Připadal jsem si jako cynik, ale při zprávě, že má Česká republika svou první oběť prasečí chřipky jsem se prostě neudržel a vyprskl smíchy. Na smrti jistě není nic směšného. Jen na smrti z prasečí chřipky už pomalu být začíná. Protože celé to schweinegrippové třeštění nejvíce připomíná přefouklou katastrofickou bublinu, která ne a ne splasknout. Děsivá slova, jimiž jsou vycpávány zprávy českých médií, jako by se totiž pořád nechtěla naplňovat a prasečí chřipka se pořád ne a ne proměnit v pandemickou smrtící chorobu. Za to je možné, obzvlášť když na chimérickou nemoc čas od času někdo umře, protahovat kauzu donekonečna, neboť strach je přece tak žádaným zbožím. Dá se s ním totiž dobře obchodovat. Přesněji, spolehlivě zvyšuje poptávku po určitém typu produktů, které by bez něj ležely ladem. V tomto případě produktů farmaceutického průmyslu.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Takže konečně máme svou první oběť prasečí chřipky. Jak informovala česká média. A jeden by se skoro neubránil dojmu, že by měly být odšpuntovány lahve šampaňského a mělo by se začít mohutně slavit. Konečně ta zákeřná smrtící choroba dorazila až k našemu prahu a další kolo produkce strachu se může zvesela rozběhnout, neb startovní pistole prskla. Ale možná, že to bylo opravdu jen prsknutí špuntu od šampusu v rukou majitele lékárny nebo místního distributora produktů nadnárodního farmaceutického koncernu.

Noviny hbitě referovaly a opět přinášely chmurné statistiky pouti nemoci světem. Kolik lidí už na tuto chřipku zemřelo v té které zemi a kolik jich bylo už nakaženo a kolik by jich ještě nakaženo být mohlo — v tomto případě jde samozřejmě o potenciální kýžené stamiliony, v nejlepším případě miliardy. Občane český, začni se třást, neboť k hrozbě terorismu, ekonomické krize, k strachu, že zítra můžeš přijít o práci, že ti tvou dcerku obskočí zákeřný pedofil, přibyl další děs, který ti zas na ulici o kousek víc umožní ustrašeně odskakovat od bližního a zahrnovat ho nevšímavostí, protože co když je právě on smrtelně nebezpečný. Nevíš dne ani hodiny, kdy na tebe spadne zákeřný bacil nebo spoluobčan anebo muslim s nožem v zubech a dynamitem za pasem. A jako by noviny chtěly zároveň upozornit na stupiditu svých dramatických palcových titulků a dlouhodobých kampaní, bezelstně ihned dodávají, že ona žena, která viru H1N1 podlehla, trpěla chronickou nemocí srdce. A u případu jinak zdravého mladíka, z jehož onemocnění a vážného stavu by nás měla obcházet snad ještě větší hrůza, citují lékaře, který praví: „Zdravotní problém tam před přijetím do nemocnice byl.“ Zdravotní problém jiný než chřipka, pochopitelně. A dokonce dodávají, že není úplně zřejmé, kolik lidí u nás prasečí chřipkou už onemocnělo. Většina s tím totiž ani nejde k lékaři v mylném dojmu, že jde pouze o chřipku běžnou, a jen ji nezodpovědně doma vypotí a vyžene z těla paraleny a celaskonem. Pokud ji rovnou nepřechodí, protože by v důsledku promyšlených zdravotnických reforem úplně přišel o mzdu za první tři dny nemoci.

Takhle se byznys prostě dělat nedá. Všichni přece vědí, že prasečí chřipka se léčí úplně jinak. Je to přece nebezpečná choroba. A to, že ve Švédsku už protichřipková vakcína z pochmurným názvem pandemrix zabila dvojnásobek lidí než samotná prasečí chřipka, je jen podružná kolaterální škoda na vítězném tažení proti ďábelskému viru.

Ano, je to fraška. Někdy by mohl dokonce vyvstat dojem, že skvěle promyšlená. Bude to ale nejspíš jen běžná skrumáž bezmyšlenkovitosti, touhy po navyšování zisků a snahy o co nejsnazší odvádění své k uzoufání nudné práce. Třeba té novinářské, kde na myšlení o hlubších souvislostech prostě není čas. Že na běžnou chřipku každoročně ve světě zemře až půl milionu lidí, což je podle mě ještě údaj podhodnocený, není nijak důležité. Je to totiž chřipka stará a okoukaná. Nebezpečí chřipky nové je prostě nové a tudíž větší. A hlavně je tam přece stále blahodárná možnost, že virus zmutuje. S tím už se dá pracovat.

Nechci zpochybňovat možnost, že by se virus mohl ještě proměnit a stát se skutečně nebezpečným. To není vyloučeno. Ale logicky vzato může zmutovat jakýkoli virus nebo bacil. A taky mutují. Třeba ty, na něž už přestávají zabírat antibiotika, protože je zvesela cpeme třeba také dobytku, aby byl zdravý jako řípa a lépe přibíral na váze. Antibiotika se tak masově vylučují do volné přírody a to by byly bacily velmi hloupé, kdyby si nezvykly.

Všechno je ovšem ve vývoji. Není vyloučena ani možnost, že masivnímu šíření prasečí chřipky zabránily včasné lékařské zásahy a izolace nemocných. Osobně mám ovšem dojem, že ve srovnání s vražedností běžné chřipky je virus H1N1 opravdu spíš k smíchu. Jako hrozba je ovšem použitelný skvěle. Zpitomělý čtenář či divák, kterým cloumá strach, je totiž k manipulaci mnohem vstřícnější. Proto je strach tak dobré v lidech vyvolávat. Mohou pak být třeba mnohem snadněji přesvědčeni, že nějaký diktátor může na supervelmoc na druhé straně světa zaútočit zbraněmi hromadného ničení do šedesáti minut.

Na Karlovarsku, kde k prvnímu úmrtí u nás došlo, je už prý mezi lidmi cítit strach, pochválily Novinky.cz sebe i další české tiskoviny za dobře odvedenou práci. Obchodní cestující farmaceutů tak mohou vyrazit do ulic. Nakonec umřít musíme všichni, proč se tedy nenechat naočkovat proti prasečí chřipce?

    Diskuse