Matky, které jsou doma s dětmi, budou od 1. června dostávat mateřskou na úrovni minulého roku. Rozhodli o tom dnes poslanci, když přehlasovali veto prezidenta k novele zákona o nemocenském pojištění.

Mateřská se bude od června vyplácet opět ve výši sedmdesáti procent vyměřovacího základu místo současných šedesáti procent. Všem matkám bude také doplacen rozdíl mezi nižší a vyšší dávkou za předešlé měsíce. Změny budou stát zhruba dvě miliardy korun.

Pro zvýšení mateřské hlasovali poslanci ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Strany zelených. „Návrh reaguje na přijetí nevyváženého kompromisu vůči rodinám s dětmi. Snížení příspěvku v mateřství znamená snížení příjmu až o dvacet procent," uvedla místopředsedkyně lidovců Michaela Šojdrová. Podotkla, že je třeba přijímat taková úsporná opatření, která nebudou na úkor rodin s dětmi.

Naopak proti se postavili členové ODS a TOP 09. Těm vadí právě výše zátěže státního rozpočtu. Poslanec ODS Michal Doktor prohlásil, že Česká republika bude mít v září nebo říjnu velké rozpočtové problémy, protože nehospodaří odpovědně. Státu prý budou chybět peníze, protože nedodržuje schválený rozpočet.

Doktor přitom spolu s dalšími poslanci ODS i TOP O9 jen krátce předtím podpořil přidělování bezplatných emisních povolenek elektrárenským a teplárenským firmám. Tímto krokem tak stát jenom ČEZu věnoval na sedmdesát miliard korun čili pětatřicetkrát víc, než kolik bude stát navrácení mateřské na původní úroveň.

Součástí návrhu je také změna v proplácení ošetřovného, což je dávka, kterou pobírají nejčastěji rodiče, kteří zůstávají doma s nemocnými dětmi. V současnosti je jim dávka proplácena až od čtvrtého dne nemoci, stejně jako mateřská. Od června budou mít nárok na finanční kompenzaci již od prvního dne.

Mateřská byla loni snížena kvůli státním úsporám ze sedmdesáti procent vyměřovacího základu mzdy na šedesát. Pokud tedy žena před nástupem na mateřskou vydělávala 20 000 korun, dostala začátkem roku 2010 na mateřské o 3 150 korun méně než v roce 2009.

Zároveň dnes svitla šance i zahrádkářům, že jejich oblíbené hobby bude upravovat zvláštní zákon. Sněmovna totiž přehlasovala senátní veto a prosadila zahrádkářský zákon. Předloha například upravuje vznik zahrádkářských osad nebo pravidla dědění nájmů zahrádek. Zákon ale nemá vyhráno, nyní ho dostane k podpisu prezident, a pokud by ho vetoval, Sněmovna by ho už do voleb nestihla přehlasovat.

Zákon dnes prošel jen nejtěsnější možnou většinou 101 hlasu, a to až na třetí pokus. Hlasovala pro něj levice i zelení. Zákon prohlašuje zahrádkářství za veřejně prospěšnou činnost přispívající významnou měrou k ochraně přírody, životního prostředí a podpoře zdravého životního stylu. Zákon kromě jiného stanovuje, že pokud se obec rozhodne zahrádkářskou osadu zrušit, zpravidla poskytne nájemcům náhradní pozemky.

To se ale nelíbí některým zákonodárcům, kteří poukazují na to, že se tak na obce uvaluje nová povinnost. Pod materiálem jsou podepsáni zejména sociálně demokratičtí a komunističtí poslanci, ale také předseda klubu zelených Přemysl Rabas. Bývalá vláda Mirka Topolánka s návrhem nesouhlasila.

Podle předkladatelů poskytuje zahrádkáři tato činnost pracovní aktivitu na čerstvém vzduchu, tím přispívá k upevňování zdraví a zvyšování tělesné i psychické kondice. Přispívá ke kultivaci vztahu k přírodě, výchově mládeže a má i ekologické a sociální aspekty.

Z letošního průzkumu agentury Median vyplynulo, že více než čtvrtina obyvatel České republiky považuje zahrádkaření za svůj koníček, kterým vyplňuje svůj volný čas. Zahradu či pozemek si pronajímá nebo vlastní přes čtyřicet procent Čechů.