Ve všech okresech jižní Moravy výrazně klesá počet zahrádkářů. „Před dvaceti lety fungovalo v regionu třicet organizací se čtyřmi a půl tisíci členy. Nyní máme osmnáct organizací, z nichž navíc některé úplně spí. A členů už není ani polovina,“ nastínil situaci pro server Deník.cz předseda zahrádkářů z Drnovic na Blanensku Antonín Přibyl.

Organizovaných zahrádkářů ubývá také na Vyškovsku, kde za poslední dobu zaniklo hned několik svazů. Příčina zániku většiny zahrádkářských svazů je v proměně společnosti a široké nabídce supermarketů. Dle vyjádření jejich členů je zřejmé, že lidé nemají zájem pracovat na zahradách, obzvláště za situace, kdy si v supermarketech lze koupit levné ovoce i zeleninu. Zahrádkářů tak ubylo nejvíce po roce 1989.

„Před revolucí bylo členství ve svazu povinné a lidé se ho po převratu chtěli zbavit. Pro mnoho lidí ztratilo význam, protože nepřinášelo žádné výhody, získat i minimální dotace bylo velmi obtížné,“ tvrdí například Olga Dusíková z republikové rady Českého zahrádkářského svazu.

Deník Referendum oslovil vedoucího ekonomického oddělení Českého zahrádkářského svazu s dotazem, v jakých příčinách spatřuje pokles organizovaných zahrádkářů. „Zatímco v minulé době například v ovocnářství dodávali zahrádkáři na trh až jednu třetinu spotřeby, dnes nemají kde uplatnit své přebytky," říká muž, jenž nechce prozradit své jméno.

Trend je tak zřejmý: protože zahrádkáři nemají možnost svou spotřebu uplatnit na trhu, pro většinu z nich se zahrádka stává místem odpočinku. Preferují úhledný trávník a květiny před obděláváním půdy. „Polovina našich členů dává přednost okrasným zahradám. Přitom smysl celé věci je v tom, abychom si něco vypěstovali sami, bez chemikálií či postřiků, a pak si porovnali své výsledky a vyměnili zkušenosti,“ tvrdí drnovický předseda Přibyl pro Deník.cz.

„Už tolik nesázíme zeleninu, jako když jsme se do osady stěhovali. I když pořád tady každému něco roste. Vlastní plody jsou totiž bezesporu kvalitnější než ty z obchodu. Pěstujeme hlavně rajčata a cukety, máme taky vinnou révu a meruňky,“ říká člen zahrádkářského svazu Jaromír Večerka. Na většině pozemků jsou tak především sestřižené trávníky a bazény. Lidé si podle něj chtějí o víkendu především odpočinout.

Jedinou věcí, které se mnozí členové zahrádkářských osad obávají, jsou územní plány měst. „S hrůzou čekáme na nový územní plán, všichni máme strach kvůli nové zástavbě,“ řekla tajemnice svazu brněnských zahrádkářů Jarmila Matějíčková. Zahrádkáři teď upírají své zraky k Senátu. Koncem dubna má totiž projednávat zahradnický zákon. „Dnes už platí ve všech evropských zemích a zahrádkáři mají díky němu možnost více ovlivnit územní plán,“ řekla Matějíčková.

Dle náměstka brněnského primátora Martina Andera nejsou všechny zahrádky na vhodných místech, a někde dokonce brání rozvoji města. „Například na Kraví hoře má podle územního plánu už dlouho vzniknout veřejně přístupný park. Zatím na něj ale nemáme peníze, tak tam necháváme zahrádkáře. To ale nebude trvat věčně,“ tvrdí náměstek s tím, že stejná situace je i v Žabovřeskách.

I námi oslovený člen Českého svazu zahrádkářů si trpce postěžoval na politiku měst a obcí, jejichž záměr s půdou je striktně obchodnický. „Dříve dostali zahrádkáři půdu — byť často nekvalitní — k trvalému bezplatnému užívání se zadáním zušlechtit a zúrodnit ji. Dnes ji města pronajímají nebo prodávají za podmínek, které lze označit za likvidační. "

Vztah lidí k přírodě a jeho uplatnění v obhospodařování zahrádky ustupuje záměru měst vydělat a vytlačit zahrádkáře z měst. „Například v současné době je v Praze 620 hektarů zahrádkářské půdy a nový územní plán magistrátu počítá s likvidací dvou třetin," uzavírá na adresu pražských politiků vedoucí ekonomického oddělení Českého svazu zahrádkářů.

Jedinou možností, jak se bránit tlaku developerů, je tedy půdu koupit. To se podařilo členům zahrádkářské osady Moravské Bránice-Komořina. Složili se a koupili za ně od státu a soukromníků čtyřhektarový pozemek. Devětaosmdesáti členům svazu se podařilo za společné peníze získat do svého vlastnictví téměř všech dvaaosmdesát zahrádek, které do té doby obhospodařovali. „Dnes hospodaříme na vlastních necelých čtyřech hektarech půdy a chybí nám jen kousek, který chceme koupit v nejbližší době,“ upřesňuje jednatel zahrádkářského svazu Jaromír Večerka.

Další informace:

Deník.cz Zahrádkářské svazy na jižní Moravě vymírají