Před volbami se diskutuje také o reformě volebního systému

Vratislav Dostál

Vždy v čase voleb se v mediích rozvíří diskuse o možné změně volebního systému. Zatímco jedni se přiklánějí k některému z většinových volebních systémů, jiní by naopak preferovali změnu systému v striktně proporční.

V odborné obci, mezi politiky ale i mezi laickou veřejností se vždy v čase kolem voleb ve zvýšené míře diskutuje nad změnou volebního systému.

V živé paměti ještě je záměr Václava Klause a Miloše Zemana z časů opoziční smlouvy zavést většinový volební systém. Naopak mnohé z malých stran pokládají současný systém za diskriminační a chtěli by v něm prvky proporčního systému posílit, anebo přímo zavést striktně proporční podobu přepočítávání hlasů na mandáty.

Základní rozdíly obou systémů stručně vysvětluje infobox v levém sloupečku vedle článku. Spor mezi oběma přístupy není u nás dosud rozřešený.

„Česká republika potřebuje posílit většinové prvky volebního systému, protože jednou z funkcí voleb je vygenerovat stabilní většinu, která nese o odpovědnost za vládnutí. Dlouhodobě jsou u nás těsné volební výsledky, což znemožňuje efektivně vládnout,“ řekla Deníku Referendum senátorka za občanské demokraty Alena Venhodová.

Oproti tomu zastánci poměrného volebního systému argumentují obrovskou nespravedlností většinových voleb, neboť počet mandátů jednotlivých stran hrubě zkresluje jejich volební zisky. Volání po zavedení většinového systému dle jejich argumentů neustane, dokud se mnohem demokratičtější a spravedlivější poměrný systém nedočká důkladné reformy.

Obdobná reforma byla jedním z hlavních témat letošní volební kampaně ve Velké Británii. Na podporu poměrného volebního systému vzniklo masivní hnutí občanské společnosti. Naopak příklady občanských iniciativ za zavedení většinového volebního systému nejsou z vyspělých demokracií s proporčním volebním systémem známy.

Pravdou je, že primární a zdaleka nejpodstatnější funkcí zákonodárného sboru je zrcadlit názorové rozložení ve společnosti. V praxi by to mělo znamenat, že procento obdržených mandátů by mělo být shodné s procentem obdržených hlasů.

Český volební systém do Poslanecké sněmovny je sice klasifikován jako poměrný, avšak jeho metoda přepočtu hlasů na mandáty znevýhodňuje menší strany na úkor velkých. Jinak řečeno není striktně poměrný. Navíc jeho uzavírací klauzule fakticky není pětiprocentní. Například v Karlovarském kraji se tradičně rozděluje mandátů pouze pět, uzavírací klauzule je tu tedy vysoko nad deseti procenty.

V praxi to znamená, že ve velké většině volebních obvodů je k získání mandátu zapotřebí mnohem více nežli pět procent. Třeba Strana zelených v minulých volbách získala mandáty pouze v pěti krajích. V České republice metoda přepočtu hlasů na mandáty deformuje výsledek voleb ve prospěch silnějších politických stran.

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny ČR v červnu 2006:

Tabulka: DR

V již dosluhující Poslanecké sněmovně má Strana zelených s volebním ziskem 6 % hlasů pouhá 3 % mandátů, lidovci se ziskem 7,23 % volebních hlasů pak pouze 6,50 % mandátů, zatímco komunisté se ziskem 12,81 % volebních hlasů mají 13 % mandátů.

Současný šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka před časem zveřejnil v deníku Aktuálně.cz analýzu uzavřenosti českého volebního systému, který podle něj „diskriminuje všechny strany s podporou pod deset procent voličů, potlačuje váhu politických osobností a namísto skutečné živé demokracie nastoluje vládu partajní technokratické oligarchie.“

„Je to vzácný případ proporčního systému, který je možná horší než čistý volební systém většinový,“ napsal Patočka.

Přitom je pravda, že od voleb v roce 1996 se buď nepodařilo sestavit většinovou vládu vůbec anebo jen s minimální většinou. Po volbách 1996 a 1998 vznikly k utvoření vlád menšinových a po volbách 2002 měla vláda pouze těsnou většinu 101 hlasů.

Tento faktor měl nepochybně vliv na akceschopnost a stabilitu jednotlivých vlád, což se konec konců projevilo jak v celém povolebním období po roce 2002, tak i v období vlády Mirka Topolánka po volbách v roce 2006. Jeho vláda byla totiž fakticky vládou menšinovou. V praxi to znamenalo, že se musela spoléhat na přeběhlíky, kteří byli přinuceni vydíráním či korupcí hlasovat pro vládní návrhy.

První místopředsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová v Deníku Referendum včera navrhla mechanismus, který zaručí jak spravedlivější rozdělování mandátů, tak utváření stabilních většin v Poslanecké sněmovně.

„Já bych stoprocentně hlasovala pro strikně proporční volební systém, a to nejen s ohledem na menší strany, nýbrž především s ohledem na voliče. A to proto, že za současného stavu nemají hlasy všech voličů stejnou váhu: hlas těch, kteří volí velké strany, má díky metodě přepočtu hlasů na mandáty větší váhu, než hlas voličů menších stran,“ řekla Deníku Referendum Michaela Šojdrová.

Současně s touto úpravou by navrhovala i bonus pro vítěze voleb, a to z důvodu snadnějšího utváření většin v Poslanecké sněmovně. „Bonus pro vítěze voleb by byl mechanismem, jak předejít opakovaným těsným nebo dokonce patovým volebním výsledkům,“ myslí si lidovecká místopředsedkyně.

V otázce dne, v níž se Michala Šojdrová střetla s Alenou Venhodovou můžete hlasovat zde.

Evropské demokracie skýtají nejednu inspiraci pro českou politiku. Mezi volebními systémy by takovou inspirací mohl být finský volební systém, který v článku v Aktuálně.cz Patočka rozebral. Finský systém spojuje pozitiva jak většinového tak poměrného volebního systému.

Ve Finsku předkládá každá strana svůj seznam kandidátů v konkrétním obvodě v abecedním pořadí a volič zvolí pouze jediného z nich. Hlas je přitom odevzdán i straně, ze kterou kandiduje. Každý volič tak současně hlasuje pro stranu i konkrétního člověka.

Počet hlasů pro stranu v daném obvodě je pak součtem hlasů odevzdaných všem kandidátům této strany. Mandáty se rozdělují v daném obvodě stranám podle celkového počtu hlasů, které získaly. O jejich konkrétním obsazení rozhoduje pořadí kandidátů. A to je na každé kandidátce ve výsledku stanoveno samými voliči.

Jakub Patočka v článku na Aktuálně.cz rovněž upozornil na další podstatnou okolnost diskuse o volební systému: šance na jeho změnu se objevuje prakticky výhradně při dojednávání koalic po volbách. Pokud některá z menších stran chce prosadit reformy, musí mít o nich jasno hned a na koaliční jednání přijít připravena.

Další informace:

Aktuálně.cz Jakub Patočka: Tři návrhy na změnu volebního systému