Čtvrteční výrok soudce Městského soudu v Praze Tomáše Novosada, jímž byla zamítnuta žaloba Zdeňka Bakaly na Lubomíra Zaorálka o omluvu a satisfakci ve výši 300 000 korun za výrok „Pan Bakala se chová jako gauner“ se vůbec netýká jen jednoho sporu o urážku na cti. Kdyby tomu tak bylo, nestál by za víc než za jednosloupkovou zprávu na třetí nebo páté straně novin, jak ostatně věc v pátek většina tištěných médií pojednala. Nebo snad možná, kdyby ještě žil soudničkář František Němec (a noviny tiskly soudničky), ještě za vtipný text na téma, zda být označen za gaunera od poslance přináší věší újmu na cti, než kdyby to slovo padlo od protijedoucího řidiče se závěrem, že tak zásadní věc žalobce rozhodně požene až do Štrasburku.

Neboť dlouho a dlouho se lze přít, zda to, co finančník řekl, lze skutečně vykládat jako hodně či málo závazný slib a jeho nedodržení je darebáctvím, či zda musí ve svém postavení unést přirovnání ke gaunerovi, kteréžto hanlivé slovo pochází z hebrejského výrazu jānāh čili okrádat. Slovo proti slovu, právní názor proti právnímu názoru, spousta svědků, spousta stání, spousta času, nic víc.