Energetická krize trvající několik měsíců se společně s tříprocentním propadem venezuelské ekonomiky a pokračující inflací stala pro některá sdělovadla jasným důkazem toho, že se Venezuela propadla do podobné finanční krize, v jaké se nachází kupříkladu Řecko. Důkladné analýzy ale ukazují, že hloubka ekonomické krize této jihoamerické země je spíše jen mediálně konstruovaná. Pro britský Guardian rozebral příslušný jev Mark Weisbrot.

Americký list Washington Post nedávno vydal zprávu, ve které mimo jiné píše, že Venezuela je „drcena sevřením ekonomické krize“ a že „léta státních intervencí do ekonomiky si nyní vybírají obrovské oběti na soukromém podnikání“. Svá tvrzení opírá hlavně o výpovědi zástupců Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.

Existuje ale jeden fakt, který se v podobných zprávách neobjevuje: výška venezuelského státního dluhu. Dle Marka Weisbrota, ekonomického analytika z Centra pro ekonomický a politický výzkum, sídlícího ve Washingtonu, nezapadá tento údaj do obrazu, v jakém chtějí západní média vidět venezuelskou ekonomiku.

Venezuelský státní dluh činí dvacet procent hrubého domácího produktu. Pro srovnání: dluh Řecka přesahuje sto deset procent HDP a průměr států Evropské unie se pohybuje přibližně kolem devětasedmdesáti procenty. I když Chávezova vláda ztrojnásobila obnos peněz, určený pro zpřístupnění zdravotnictví a školství i chudším vrstvám obyvatelstva a poskytla půjčky dalším jihoamerickým zemím v hodnotě několika miliard dolarů, dokázala státní dluh za posledních sedm let snížit o více než polovinu.

Podle Weisbrota je tak domněnka, že Venezuela se potýká se unikátní ekonomickou krizí, nepravdivá. Ekonomika země není v dobrém stavu a v posledních letech se situace zhoršila kvůli některým špatným makroekonomickým rozhodnutím. Ty se ale dle nového plánu mají změnit. V rozpočtu na tento rok počítá venezuelský prezident Hugo Chávez i s navýšením investic do energetického průmyslu o šest miliard dolarů, aby zastavil kontrolované odpojování elektřiny, které Venezuelanům působí další problémy.

Podle ekonomů, na něž se Weisbrot odvolává, je jedním z velkých problémů venezuelské ekonomiky pevné svázání měny s americkým dolarem, které je nadhodnoceno. Dolar stojí na černém trhu téměř dvakrát více než je oficiální fixní směnný kurz. Importované zboží je tak ve Venezuele levné, ale export zboží je dražší, což znemožňuje diverzifikaci ekonomiky, která je nyní závislá hlavně na vývozu ropy.

Dle analytika Guardianu je Venezuela v jiné situaci než Řecko, Portugalsko, Irsko nebo Španělsko. Tyto státy mají také nadhodnocenou měnu, euro, což jejich zotavení z krize zpomaluje. Nemají ale kontrolu nad vlastní fiskální politikou, kterou řídí Evropská centrální banka. Venezuela se tak dle Weisbrota nepotýká s neřešitelnou ekonomickou krizí, ale spíše s politickými rozhodnutími, která musí udělat, aby svoji ekonomickou situaci mohla zlepšit.

Další informace:

The Guardian Venezuela is not Greece

The Washington Post Oil-rich Venezuela gripped by economic crisis

UPI Venezuelan crisis hits economic growth

BBC News Venezuela economy shrinks 5.8% in the fourth quarter

The New York Times Chávez Says China to Lend Venezuela $20 Billion