OP Prostějov je od začátku týdne v konkurzu, neboť firma dluží zhruba 1,6 miliardy korun. Věřitelé největšího českého výrobce oděvů nyní svádí boj o to, kdo ovládne konkurz nad krachující firmou. Na poslední schůzi věřitelů se totiž do věřitelského výboru nedostala Česká spořitelna, jíž přitom podnik dluží nejvyšší částku.

Soudce insolvenčního soudu Jan Kozák totiž rozhodl, že Česká spořitelna tvořila s textilkou v podstatě koncern, a do věřitelského výboru ji tudíž nepustil. Naopak uspěla společnost Pyrghos Lefkos, jež pohledávky koupila od Raiffeisenbank.

Ten, kdo ovládne výbor věřitelů, bude mít největší kontrolu nad konkurzem a především rozprodejem nemovitostí. V celém boji nejsou výjimkou ani falešní věřitelé a anonymní udání. „Do nákupu jsme investovali svoje peníze, částečně jsme si i půjčili. Jde nám prostě o obchod," uvedl pro MF Dnes Petros Michopulos, předseda představenstva firmy Pyrghos Lefkos.

Zatímco věřitelé trhají kořist, nad budoucností patnácti set zaměstnanců zůstává viset otazník. Na šest stovek jich již bylo propuštěno, dalších devět set má práci zajištěnu alespoň na květen. Pak o ni ale zřejmě přijdou také. Jediná část, jež má reálnou šanci na přežití, je takzvaná měřenka, kde se vyrábějí oděvy na míru. Pro ni podnik stále má zákazníky v zahraničí.

Nejhorší situace panuje v Jeseníku, kde měla společnost pobočku a kde je tradičně největší nezaměstnanost v zemi. Kvůli rozhodnutí OP o uzavření pobočky tam přišlo o práci asi 290 lidí. „Volných míst máme zhruba 80 až 100, pro šičky či švadleny ale není ani jedno. Budeme se snažit získat dotaci na vytvoření programu na přeškolení těchto lidí," řekl dnes ČTK ředitel jesenického Úřadu práce Martin Viterna.

Služeb detašovaného pracoviště, který úřad v pondělí dočasně zřídil v jesenické pobočce OP, využilo podle něj asi 240 bývalých zaměstnanců společnosti. Další postupně chodí na úřad. Na Jesenicku nyní dosahuje míra nezaměstnanosti asi 15,2 procenta.

V Prostějově přišlo na konci uplynulého měsíce o práci asi 300 bývalých pracovníků OP. Na detašované pracoviště Úřadu práce zřízené v podniku jich v pondělí dorazilo 170. „Dalších dvacet osob se zaevidovalo na úřadě nebo na jeho pobočkách. Zbývající mají nadále tuto možnost," uvedl mluvčí prostějovského ÚP Adolf Tomandl.

Také v Prostějově se budou propuštění lidé potýkat s problémem, jak získat nové zaměstnání. V okrese, který vykazuje míru nezaměstnanosti asi 9,6 procenta, nyní Úřad práce eviduje asi 100 volných pracovních míst, nabídka práce pro šičky či švadleny je téměř nulová.

„Jejich uplatnění nebude jednoduché. Budou muset hledat práci v jiných oborech, třeba i práci s nižší kvalifikací," řekl Tomandl. Doplnil, že se úřad bude snažit propuštěným pomoci například vzdělávacími a motivačními programy.

Velkou neznámou je také osud střední oděvní školy, jež byla součástí OP Prostějov a sídlí v jeho areálu. V současné době školu navštěvuje na 230 žáků a škola počítá se studenty i na příští rok. „Je snaha udržet školu v každém případě,“ uvedl jednatel školy Miroslav Galář. Otázkou ovšem je, z čeho by byl provoz financován a zda budou mít absolventi šanci na uplatnění i po krachu podniku.

Prostějovská firma zaměstnávala v dobách, kdy provozovala své pobočné závody, téměř 10 000 lidí. Firmu museli opustit pracovníci poboček v Příkazích, Konici, Brodku u Konice, Ostravě, Ivanovicích na Hané, Uherském Hradišti, Uherském Ostrohu, Olomouci, Lošticích či Jeseníku, které společnost uzavřela. Propouštění se nevyhnulo ani zaměstnanců mateřského závodu v Prostějově, ve kterém kdysi pracovalo až pět tisíc lidí.

Další informace:

iDnes.cz Konkurz OP Prostějov provází falešní věřitelé