Václav Havel v závěru rozhovoru pronesl: „Kdybych věděl, že mě zapletete do předvolebního dění, rozhovor bych vám nedával.“ Ale že se ho věru zaplést podařilo!

Havel v úvodu rozhovoru postupně komentuje většinu z hlavních kandidujících subjektů. Radka Johna asi potěší, že Havel Věci veřejné nekomentuje nijak odmítavě: „Já jsem takových hvězd za dvacet let zažil víc. Časem se to protřídí,“ říká sice, ale na otázku: Je pro vás důvěryhodný? dodá: „Nevím, ale pořad Na vlastní oči jsem měl rád.“

Na Jiřím Paroubkovi Havlovi vadí jeho jazyk a tón: „Všimněte si, že kdykoli promlouvá, tak mluví jako dospělý člověk k dětem.“ Posléze ale dodá: „Pan Paroubek je v osobním styku podstatně sympatičtější než v televizi.“

K Jiřímu Paroubkovi se rozhovor stočí ještě jednou, v diskusi o budoucím prezidentovi, kterého zřejmě budou volit poslanci následující Sněmovny: „Asi to dopadne tak, že prezidentem bude Jiří Paroubek. Zvlášť když se jiné strany nevyjádří. Tím si ho bezpečně samy zvolí.“ Na žádost Renaty Kalenské o komentář Havel odpovídá: „Stát se nezhroutí.“

Rozhovor obsahuje i příspěvek k odvěké rivalitě Václava Havla se současným prezidentem Klausem. Na otázku redaktorky, zda je Václav Klaus prezident negativních emocí, Havel odpovídá: „Za to ale Václav Klaus nemůže. On je prostě takový. Přijede na pohřeb sousedního prezidenta a první, co potřebuje světu sdělit, je, že tam postrádá jiné prezidenty. On potřebuje konfrontaci, má neudržitelnou potřebu provokovat. Myslím, že za tím není chladnokrevná kalkulace. Co s tím naděláme?“

Rozhovor patrně příliš nepotěší ani Havlova dlouholetého přítele Karla Schwarzenberga, o kterém ve vztahu k jeho straně TOP 09 pronesl: „Ale jde o to, zda on je pouze líbivým vývěsním štítem, nebo zda má na tu stranu skutečný vliv.“ A na otázku, zda by se radoval z jejich úspěchu, Havel odpovídá: „Já budu raději hodnotit jejich konkrétní činy než jim předem vyznávat, či nevyznávat lásku.“

O lidovcích si Havel myslí, že „přežili horší věci“, k ODS říká jen, že si na Nečase zvykne „asi rychleji“ než na Topolánka, kterého vyměnili, „sotva jsme si na něj zvykli“ a o komunistické straně mimo jiné to, že „je výrazně jiná a nabízí srozumitelný výklad své jinakosti“. Volit ale bude zelené: „Volím spíše ideje zelených, než že bych podporoval konkrétní předsedy, členy či poslance,“ řekl Václav Havel.

Rozhovorem se vine ještě jedno politické téma: obavy z Ruska. Havel pokládá za nebezpečné řeči, že by ruzyňské letiště měl vlastnit Aeroflot, že by Temelín měly dokončovat ruské firmy nebo výroky náčelníka generálního štábu či předsedy ruské vlády, že když tu bude radar, „tak se budou cítit oprávněni zaútočit na nás nukleárními zbraněmi“.

To, co označuje za „dvojsmyslnost zahraniční orientace ČSSD“, udává také jako hlavní důvod své distance vůči této straně. „Boj proti radaru a tajné obědy s panem Putinem u mě trochu budí rozpaky,“ říká Václav Havel. „Myslím, že každý stát by měl vědět, kde začíná a kde končí, a to jako by Rusko nikdy přesně nevědělo,“ vysvětluje Václav Havel svou obavu z Ruska.