Sakury vykvétají čím dál dříve. Podíl na tom mají změny klimatu

Lucie Čejková

Okrasné třešně v Kjótu letos dosáhly plného květu nejdříve za posledních sedmdesát let. 26. březen se objevil poprvé i ve dvanáct století dlouhé historii jejich pozorování. Podle vědců se jedná o další projev klimatických změn.

Za plný květ sakur považují odborníci okamžik, kdy se rozvine alespoň osmdesát procent poupat. Po celém Japonsku mají vytipovaných osmapadesát stromů, na kterých kvetení okrasných třešní dlouhodobě sledují. Foto lighter 235, Twitter
Za plný květ sakur považují odborníci okamžik, kdy se rozvine alespoň osmdesát procent poupat. Po celém Japonsku mají vytipovaných osmapadesát stromů, na kterých kvetení okrasných třešní dlouhodobě sledují. Foto lighter 235, Twitter

Nejdříve od poloviny dvacátého století a pravděpodobně také za posledních dvanáct set let rozkvetly sakury v japonském Kjótu. Do plného květu se rozvily už minulý pátek.

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

Předchozí rekord držely shodně roky 1236, 1409 a 1612, kdy se na stromech objevilo nejvíce růžových květů 27. března. Letos se tak stalo o den dříve.

Na rozdíl od minulosti to však nelze považovat za ojedinělý výkyv, ale spíše za projev dlouhodobého trendu. Podle odborníků rozkvétají sakury brzy zejména v důsledku lidské činnosti a s ní souvisejícího oteplování planety.

„Od devatenáctého století rostou teploty, proto i stále dříve vykvétají rostliny,“ vysvětlil deníku Washington Post klimatolog Benjamin Cook z Kolumbijské univerzity. „Podílí se na tom klimatická změna a částečně i urbanizace krajiny, která se konkrétně na japonských ostrovech podepisuje v posledních několika staletích,“ dodal.

Historické záznamy o kvetení třešňových stromů v Kjótu shromáždil vědec Jasujuki Aono z Ósacké prefekturní univerzity. Zabývá se fenologií, tedy studiem změn rostlin a živočichů v souvislosti s proměnou jejich okolního prostředí.

„Prohledával jsem mnoho deníků a kronik sepsaných císaři, aristokraty, guvernéry i mnichy a sbíral jsem různé fenologické údaje o dnech, kdy sakury v Kjótu dosáhly plného květu,“ popsal Aono pro BBC. Od roku 1953 pak využil data japonského meteorologického ústavu, který sakury každoročně sleduje. Podle nich lze s jistotou říct, že plný výkvět už 26. března překonal všechny pravidelné záznamy za posledních téměř sedmdesát let.

Ve datové řadě sahající dál do minulosti záznamy pro některé roky chybí. Aono ale i přesto usuzuje, že letošní kvetení překonalo celé jím zkoumané období. Kjótské sakury se tedy nejspíš obsypaly květy v nejranějším termínu od začátku devátého století.

Údaje o květu sakur dohledal až k roku 812 japonský vědec Jasujuki Aono. Každý světlý bod v grafu vyjadřuje záznam pro daný rok, červená linie uprostřed pak vykresluje dlouhodobý průměr. Z jejího tvaru je zřejmé, že již zhruba dvě stě let vykvétají okrasné třešně v Kjótu čím dál dříve. Graf BBC
Údaje o květu sakur dohledal až k roku 812 japonský vědec Jasujuki Aono. Každý světlý bod v grafu vyjadřuje záznam pro daný rok, červená linie uprostřed pak vykresluje dlouhodobý průměr. Z jejího tvaru je zřejmé, že již zhruba dvě stě let vykvétají okrasné třešně v Kjótu čím dál dříve. Graf BBC

Protože jsou okrasné třešně na změny teplot citlivé, vědci mohou na historických datech rovněž poměrně spolehlivě zkoumat, jak se změny klimatu vyvíjely. „Načasování výkvětu třešní patří mezi takzvaná zástupná měření, díky kterým zjišťujeme, jak vypadalo klima v minulosti,“ řekl deníku Washington Post klimatolog Michael Mann z Pensylvánské státní univerzity.

„V tomto případě se nám znovu potvrzuje to, co ukazují i data o dlouhodobých změnách klimatu. Lidmi vyvolané oteplování planety, jehož jsme dnes svědky, nemá v uplynulých tisíciletích obdoby,“ uvedl.

Podle dvanácti set let pozorování v Kjótu vykvétaly sakury až na ojedinělé výjimky v dubnu, v posledních dvou staletích se však datum setrvale přesouvá blíže ke konci března. Souvislost s růstem teplot je přitom nasnadě — jejich březnový průměr se tam jen od roku 1953 zvýšil o celé dva stupně Celsia.

Podobný trend se projevuje i na opačné straně Tichého oceánu. Sakury stále dříve kvetou rovněž poblíž nádrže Tidal Basin v hlavním městě Spojených států amerických. Stromy tam Američané vysadili na začátku dvacátého století poté, co to tehdejší první dámě Helen Herron Taftové navrhla diplomatka a spisovatelka Eliza Ruhamah Scidmoreová.

Správci parku od té doby ve Washingtonu podobně jako v Japonsku kvetení třešňových stromů zaznamenávají. Za sto let sledování se tam obvyklé datum jejich plného rozkvětu posunulo z 5. dubna na 31. března.

Podle odborníků hrozí, že sakury a další stromy, které se olistí až po vykvetení, poničí jarní mrazy. U těchto druhů už se totiž již zamrzlé květy novými nenahradí. Rostliny se pak hůře rozmnožují a roste na nich méně plodů, pokud vůbec nějaké. Problémy to může způsobit i hmyzu, který stromy buď nestihne včas opylovat, nebo kvůli jejich brzkému odkvětu přijde o část potravy.

Další informace:

Diskuse
April 2, 2021 v 23.47
V Česku letos jaro couvlo

Zatímco v Japonsku sakury letos rozkvetly nejčasněji za posledních 70. let, tady v Česku má letošní jaro možná také předstih před jary dávnějších let, ale určitě naopak zpoždění za loňským, nejméně čtrnáct dní. Aspoň podle fotek kvetoucích stromů a keřů, které mi poslední dobou nabízí Fakebook jako vzpomínky na tentýž den loni.