Nejdříve od poloviny dvacátého století a pravděpodobně také za posledních dvanáct set let rozkvetly sakury v japonském Kjótu. Do plného květu se rozvily už minulý pátek.

Předchozí rekord držely shodně roky 1236, 1409 a 1612, kdy se na stromech objevilo nejvíce růžových květů 27. března. Letos se tak stalo o den dříve.

Na rozdíl od minulosti to však nelze považovat za ojedinělý výkyv, ale spíše za projev dlouhodobého trendu. Podle odborníků rozkvétají sakury brzy zejména v důsledku lidské činnosti a s ní souvisejícího oteplování planety.

„Od devatenáctého století rostou teploty, proto i stále dříve vykvétají rostliny,“ vysvětlil deníku Washington Post klimatolog Benjamin Cook z Kolumbijské univerzity. „Podílí se na tom klimatická změna a částečně i urbanizace krajiny, která se konkrétně na japonských ostrovech podepisuje v posledních několika staletích,“ dodal.

Historické záznamy o kvetení třešňových stromů v Kjótu shromáždil vědec Jasujuki Aono z Ósacké prefekturní univerzity. Zabývá se fenologií, tedy studiem změn rostlin a živočichů v souvislosti s proměnou jejich okolního prostředí.

„Prohledával jsem mnoho deníků a kronik sepsaných císaři, aristokraty, guvernéry i mnichy a sbíral jsem různé fenologické údaje o dnech, kdy sakury v Kjótu dosáhly plného květu,“ popsal Aono pro BBC. Od roku 1953 pak využil data japonského meteorologického ústavu, který sakury každoročně sleduje. Podle nich lze s jistotou říct, že plný výkvět už 26. března překonal všechny pravidelné záznamy za posledních téměř sedmdesát let.

Ve datové řadě sahající dál do minulosti záznamy pro některé roky chybí. Aono ale i přesto usuzuje, že letošní kvetení překonalo celé jím zkoumané období. Kjótské sakury se tedy nejspíš obsypaly květy v nejranějším termínu od začátku devátého století.

Protože jsou okrasné třešně na změny teplot citlivé, vědci mohou na historických datech rovněž poměrně spolehlivě zkoumat, jak se změny klimatu vyvíjely. „Načasování výkvětu třešní patří mezi takzvaná zástupná měření, díky kterým zjišťujeme, jak vypadalo klima v minulosti,“ řekl deníku Washington Post klimatolog Michael Mann z Pensylvánské státní univerzity.

„V tomto případě se nám znovu potvrzuje to, co ukazují i data o dlouhodobých změnách klimatu. Lidmi vyvolané oteplování planety, jehož jsme dnes svědky, nemá v uplynulých tisíciletích obdoby,“ uvedl.

Podle dvanácti set let pozorování v Kjótu vykvétaly sakury až na ojedinělé výjimky v dubnu, v posledních dvou staletích se však datum setrvale přesouvá blíže ke konci března. Souvislost s růstem teplot je přitom nasnadě — jejich březnový průměr se tam jen od roku 1953 zvýšil o celé dva stupně Celsia.

Podobný trend se projevuje i na opačné straně Tichého oceánu. Sakury stále dříve kvetou rovněž poblíž nádrže Tidal Basin v hlavním městě Spojených států amerických. Stromy tam Američané vysadili na začátku dvacátého století poté, co to tehdejší první dámě Helen Herron Taftové navrhla diplomatka a spisovatelka Eliza Ruhamah Scidmoreová.

Správci parku od té doby ve Washingtonu podobně jako v Japonsku kvetení třešňových stromů zaznamenávají. Za sto let sledování se tam obvyklé datum jejich plného rozkvětu posunulo z 5. dubna na 31. března.

Podle odborníků hrozí, že sakury a další stromy, které se olistí až po vykvetení, poničí jarní mrazy. U těchto druhů už se totiž již zamrzlé květy novými nenahradí. Rostliny se pak hůře rozmnožují a roste na nich méně plodů, pokud vůbec nějaké. Problémy to může způsobit i hmyzu, který stromy buď nestihne včas opylovat, nebo kvůli jejich brzkému odkvětu přijde o část potravy.

Další informace:

• BBC: Japan's cherry blossom 'earliest peak since 812'
• The Guardian: Climate crisis 'likely cause' of early cherry blossom in Japan
• Washington Post: Japan’s Kyoto cherry blossoms peak on earliest date in 1,200 years, a sign of climate change