Všichni jsme poznamenáni v dobrém i špatném smyslu tím, z čeho vycházíme. Rodiče na nás svou výchovou zanechali stopy, ovlivnili nás ale i v případě, že nás nevychovávali. Proto mají takový problém najít svou identitu děti, které své rodiče nepoznaly.

To se týká všech bez rozdílu. Jen někteří se ale potýkají s obrazem rodičů, kteří jsou něčím známí, nebo se třeba něčím provinili. Děti takových rodičů hledají své místo ve světě obtížněji, neboť v něm nevystupují jenom sami za sebe. Všem je hned jasné, kam si je zařadit, každý jejich počin získává v očích ostatních další rozměr. A to i v případě, že je posuzovatelé soudí se sympatiemi.

Děti veřejně známých lidí, ale i sourozenci a další příbuzní, všichni dobře vědí, že svým životem nejdou tak úplně sami za sebe. Nesou s sebou něco, co žádným způsobem nemohli ovlivnit. A setkávají se s tím opakovaně, až se to stane integrální součástí jich samotných.