Kina hlásí třetinový provoz, kluby dusí povinnost zavřít v jedenáct

Jakub Krahulec

Kulturní průmysl po koronavirové krizi ožívá jen pomalu, přetrvávající omezení se dotýkají promotérů i kin čekajících na odložené premiéry. Řada lidí v hudební branži nadále nemůže podnikat, kritizují proto zrušení programu Pětadvacítka.

Kinům chybějí nejen diváci, ale také premiéry nových filmů. Foto Michał Sacharewicz, Flickr

Kulturní akce od dvaadvacátého června může navštívit až tisíc lidí, kulturní průmysl se ovšem do běžného provozu vrací jen pomalu. Řada klubů a divadel čeká s otevřením až na podzim. Nově vzniklá organizace Česká obec hudební zastupující zájmy hudebního průmyslu se obává, že činnost ukončí na dvě stě padesát klubů. Kinům se sice návštěvnost s posledním víkendem zvýšila, jejich tržby se ale ve srovnání s minulým rokem hluboce propadly.

„Návštěvnost i tržby se drží zhruba na třetině normálu. V současné době vedle stávajících omezení českým kinům neprospívá ani nedostatek premiérových titulů. Česká kina se vrátila do provozu jako jedna z prvních, za což jsem samozřejmě rádi, ale světové premiéry čekají na otevření kin na velkých trzích jako je USA a Čína, na které musíme čekat,“ vysvětlila Deníku Referendum Martina Marešová z brněnského kina Art.

Nejhranějším filmem byl po znovuotevření kin nadále dokument Víta Klusáka V Síti uvedený již na konci února, teprve poslední víkend jej v čele žebříčku nahradil další český film Bourák. Celkově kina v posledním týdnu dle dat ze serveru Kinomaniak utržila šest milionů korun, tedy o třináct milionů méně než v loňském roce.

„Asociace provozovatelů kin ve spolupráci se Státním fondem kinematografie naštěstí připravila mimořádnou výzvu pro kina, o kterou jsme požádali. Není to nijak závratná částka, ale za každou pomoc jsme v současné době rádi,“ dodala Marešová. 

Roční obrat kin z filmových projekcí činí podle údajů Asociace provozovatelů kin dvě a půl miliardy korun, z dalších služeb a z prodeje občerstvení pak utrží zhruba miliardu. Podle ankety serveru Totalfilm.cz se bez občerstvení v kině neobejde téměř polovina z třiadvaceti tisíc respondentů, síť multikin Cinema City se proto zdráhala bez povolení konzumace jídla otevřít.

Na prodej občerstvení a alkoholu je vázáno rovněž fungování hudebních klubů, jelikož z prodeje vstupenek interprety často nezaplatí. „Klubová sezóna již pomalu končí a mnohé kluby letošní jaro a léto úplně odpískaly, zatímco jiné se odvážně rozhodly realizovat program navzdory tomu, že některé předpisy jsou významně omezující,“ řekl Deníku Referendum Vít Kalvoda z Brněnské asociace clubové hudby.

Podle Kalvody jde především o nutnost zavřít v jedenáct hodin večer. Kapacitu klubů zároveň výrazně omezují povinné rozestupy. Přestože je od pondělka teoreticky možné pořádat akce pro tisíc osob, podnikům chybí zahraniční interpreti. „Trh je přesycen pořadateli, kteří se snaží udělat nějakou akci, aby pokryli ztráty,“ uvedl Marek Lakomý z Meetfactory pro Český rozhlas Plus.

Pomoci má druhý vládní balíček, přichází ale pozdě

Následky výpadku příjmů se s kulturním průmyslem potáhnou dál. Jen v hudebním segmentu by o práci mohly přijít desetitisíce lidí, myslí si Alexandr Smutný, mluvčí České obce hudební. Organizace proto lobbuje za vznik systematické podpory hudebnímu průmyslu podobné Státnímu fondu kinematografie. „Hudební scéna je ekosystém, v němž všichni zúčastnění hrají klíčovou roli, a pokud by jediný vypadl, způsobilo by to dlouhodobé problémy nejen celému hudebnímu odvětví,“ uvádí v analýze, která vyčíslila ztráty hudebního průmyslu na deset miliard korun.

Částečně nahradit ztráty z propagace zrušených velkých festivalů má druhý program na podporu kulturně-kreativního průmyslu, který v minulých dnech již schválila vláda. Výše podpory je v něm zastropována na padesáti procentech doložených nákladů, respektive pěti milionech korun. „Bereme to tak, že je to alespoň nějaká pomoc, která nám snad pomůže přežít,“ sdělil portálu iHned.cz Marek Vohralík, ředitel festivalové asociace Festas.

Kromě festivalů má dotační program pomoci také hudebním klubům, divadlům a dalším kulturním podnikům, na něž první vládní balíček vázaný na dřívější grantovou politiku nedosáhl. „Slíbil jsem, že budu hledat možnosti, jak finančně podpořit tu část kultury, která běžně funguje ze zisku a nedostává žádné dotace. Epidemie koronaviru nás dostala do výjimečné situace a přinesla tomuto sektoru velké ztráty. Proto jsme s Karlem Havlíčkem (nestr. za ANO) předložili na vládu záměr dotačního programu pro velké kulturní akce,“ uvedl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Rozdělení necelé miliardy, s níž program počítá, je ovšem vázané na schválení novely zákona o státním rozpočtu se schodkem pěti set miliard korun a opozice kritizuje, že podpora přichází pozdě. „Blíží se konec června a máme stále jenom záměr na podporu odvětví, což je jen malou náplastí pro divadla, muzea i galerie, která musela zničehonic zavřít a řada z nich patrně už neotevře. Navíc zatím nevíme, jak bude program vypadat,“ shrnula výtky předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Zástupci hudební scény navíc nesouhlasí se zrušení programu Pětadvacítka pro podnikatele. „Ukončení podpory bylo pro naše spolupracující subjekty zdrcující. Spousta techniků, osvětlovačů a dalších osob samostatně výdělečně činných od nás nemá práci a nemají ani šanci dosáhnout na žádnou pomoc od státu,“ řekl Českému rozhlasu Lakomý s tím, že by se dřívější forma podpory měla buď vrátit, nebo by se nový dotační titul měl rozšířit i na technické profese.

Podle hudebníků je však potřeba státní pomoc rozšířit i pro samostatné živnostníky. „Ten plán je zatím ve fázi připomínkování,“ řekl Deníku Referendum Jakub Nový ze Svazu autorů a interpretů. „Budeme usilovat o rozšíření Pětadvacítky přes léto. Co se balíčku týče, chceme, aby pokryl co nejvíce profesí,“ shrnul pozici České obce hudební.