Rusko musí hrát centrální úlohu v plánech na vybudování evropského štítu protiraketové obrany. S tímto stanoviskem pojede generální tajemník NATO Anders Rasmussen na čtvrteční setkání ministrů zahraničí členských zemí aliance v estonském Tallinu. Dle listu Guardian je Rasmussen toho názoru, že zapojení do plánů zmírní ruské obavy a přispěje k větší stabilitě na kontinentu.

„Generální tajemník je přesvědčen, že by Rusko mělo být součástí systému protiraketové obrany, který má chránit Evropu,“ potvrdil informaci mluvčí NATO James Appathurai během návštěvy v Londýně. „Nová bezpečnostní architektura“ by podle něj měla tvořit „jedinou střechu, jejíž součástí budou i Rusové jakožto členové stejné bezpečnostní rodiny“.

Rasmussen chce ve čtvrtek v Tallinu rovněž navrhnout, aby byl projekt protiraketové obrany oficiálně považován za „misi NATO“, ale ve spolupráci s Ruskem, píše pro britský deník Richard Norton-Taylor.

Americký prezident Barack Obama loni zrušil projekt raketové základny v Polsku a radaru v České republice, který prosazoval bývalý prezident George W. Bush. Spojené státy se však plánu na vybudování protiraketové obrany v Evropě nevzdaly. Pod Obamovou záštitou představil Pentagon nový projekt, který chce realizovat ve třech fázích do roku 2018.

Projekt Bushovy administrativy by podle vedoucího odboru pro otázky raketové a jaderné obrany Pentagonu Bradleyho Robertse před raketovým útokem chránil jen pětsedmdesát procent území členských zemí NATO v Evropě, kdežto Obamův projekt pokryje sto procent území a podle nových propočtů Pentagonu vyjde i levněji.

Nový plán počítá v první fázi s umístěním radarové stanice v jižní Evropě do konce roku 2011 a s rozmístěním lodí s protiraketovými systémy u evropských břehů. Další fáze spočívá ve výstavbě protiraketové základny v Evropě (vyjednává se s Rumunskem a Bulharskem) do roku 2015. Pak Američané rozmístí na moři i na pevnině obranné střely Standard Missile-3, které dokáží zlikvidovat nepřátelské rakety.

Rusko ale s evropským štítem protiraketové obrany nadále nesouhlasí a vymínilo si, že pokud jej Spojené státy přece jen postaví, má právo odstoupit od smlouvy o snížení a omezení strategických útočných zbraní, kterou Obama s ruským prezidentem

Dmitrijem Medveděvem podepsali 8. dubna v Praze.

Na čtvrtečním setkání ministrů zahraničí členských zemí NATO v Tallinu se bude jednat rovněž o odstranění zbytku amerických jaderných zbraní z Evropy. K tomuto kroku vyzvali USA před měsícem ministři zahraničních věcí Belgie, Nizozemí, Německa, Norska a Lucemburska. Oficiálně údaje nejsou známy, ale dle odhadů je v Evropě uloženo sto padesát až dvě stě čtyřicet taktických jaderných střel, nejvíce na amerických základnách v Itálii a Turecku.

Další informace:

The Guardian Russia must have role in Europe-based missile defence system, says Nato chief