Sněmovna nestihla schválit zvýšení rodičovské. K tématu se vrátí ve středu
Jan GruberOpozice viní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, že svým zbytečně obsáhlým projevem znemožnila schválení navýšení rodičovského příspěvku. Ta kritiku odmítá coby pokryteckou a ujišťuje, že zákon Sněmovna přijme již ve středu.
Sněmovna na svém pátečním mimořádném zasedání neschválila novelu zákona o státní sociální podpoře, jejímž cílem je navýšení rodičovského příspěvku o osmdesát, respektive o sto dvacet tisíc korun. Podle zástupců opozice je na vině ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která téměř hodinovým projevem znemožnila projednání předlohy ve vymezeném čase. Poslanci se k návrhu vrátí příští středu poté, co s vyloučením rozpravy — tedy v rozporu se sněmovním jednacím řádem — třetím čtením protlačí vládní daňový balíček.
„Vážená paní ministryně, dobře víte, že napříč celým politickým spektrem si všichni přejeme, aby byla rodičovská, a to jedno v jaké variantě, odsouhlasena. […] Vaším skandálním, nesmyslným, hodinovým projevem jste ovšem zabránila hlasovat a odhlasovat navýšení rodičovské od ledna příštího roku. To je zásadní zpráva z této Sněmovny více něž třem stům tisícům rodičů,“ uvedl poslanec Jan Bauer (ODS).
S obsahově téměř totožným projevem následně vystoupil i lidovecký předseda Marek Výborný. „Paní ministryně opakuje, že je třeba rodičům pomoci. [...] Asociální sociální demokracie ale zkrátka zablokovala projednání a schválení navýšení rodičovské,“ připojil se ke kritice Maláčové. Ta výtky opozičních poslanců odmítla s tím, že se jedná o ryzí pokrytectví, neboť pro zlepšení situace rodin s dětmi ve skutečnosti nic neudělali.
„Navýšení rodičovského příspěvku do programového prohlášení vlády prosadila sociální demokracie. Nikoho z vás to nenapadlo. Nikdo z vás podobný návrh nepředložil. Prostě jste na to zapomněli,“ přispěchal své stranické kolegyni na pomoc vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). „My jsme to ale s politickým hnutím ANO vyjednali. Dali jsme si to jako svoji prioritu. Našli jsme na to peníze a chceme to schválit. A vy nás budete obviňovat ze zrady?“ zvolal a udeřil rukou do řečnického pultíku.
Sněmovna se rozhodla jednat v rozporu se zákonem
Jakmile vypršel čas vymezený pro diskusi nad novelou zákona o státní sociální podpoře, poslanci se vrátili k programu další přerušené mimořádné schůze, na jejímž pořadu byl vedle návrhu na navýšení rodičovského příspěvku ještě vládní daňový balíček, jímž druhý kabinet Andreje Babiše (ANO) přijetí opatření na podporu rodin s dětmi podmiňuje. Balíček má totiž státní kase v příštím roce přinést necelých devět miliard korun navíc, tedy zhruba tolik, kolik si vyžádá plánovaný růst rodičovské.
S ohledem na skutečnost, že se jej koalici kvůli obstrukcím ze strany opozice, která nesouhlasí se zvyšováním spotřební daně na tvrdý alkohol, tabák, hazard nebo zdaněním technických rezerv pojišťoven, již několik dní nedaří schválit v závěrečném třetím čtení, předseda poslaneckého klubu politického hnutí ANO Jaroslav Faltýnek prosadil, aby Sněmovna o této předloze hlasovala bez další diskuse následující středu. Jeho návrh podpořili všichni přítomní poslanci vládních stran spolu s komunisty.
„Dokázal bych pochopit, kdyby si Sněmovna odhlasovala ukončení nebo zkrácení diskuze. Nicméně odebrat slovo celé řadě lidí, kteří možná ještě chtějí diskutovat, popřípadě neumožnit předsedům klubů, aby sdělili stanovisko klubů před hlasováním, to je rozhodnutí, nad nímž se možná sejdeme u Ústavního soudu. […] Jsem totiž přesvědčen, že byl porušen zákon,“ reagoval někdejší předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Ústavní soud ostatně o obdobné záležitosti již v minulosti rozhodoval, neboť i při schvalování zákona o elektronické evidenci tržeb si vládní koalice vynutila hlasování, aniž byla vyčerpána debata. „Omezení, respektive ukončení rozpravy nebylo provedeno v souladu se zákonem — konkrétně v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny,“ uvedl tehdy brněnský tribunál ve svém nálezu s tím, že předsedající schůze nevyužil všechny možnosti, které má k dispozici k usměrnění diskuze.
Soudci ústavního soudu nicméně neshledali, že by předmětná vada legislativního procesu dosáhla takové intenzity, respektive, že byla porušena práva opozice a principů demokratického právního státu tak, aby zákon o elektronické evidenci tržeb zrušili. Argumentovali mimo jiné tím, že předloha byla projednávána dlouhé měsíce a „naplnění smyslu a účelu jednacího řádu bylo učiněno zadost“, neboť poslanci měli dostatečný prostor pro případnou korekci chyb, což je cílem projednávání tisků ve třetím čtení.