Vzpomněl jsem si po vyhlášení volebních výsledků na jakousi pohádku, kde muselo prasknout několik obručí, aby byla princezna volná a země svobodná. Hnutí ANO sice české klání o křesla v Evropském parlamentu vyhrálo, ale jednadvacet procent není žádná sláva. První obruč rupla.

V preferencích zaměřených na národní volby má ANO až o deset procent víc. Proč, je jasné. Dnes oslovuje levicové voliče, kteří o evropskou integraci příliš velký zájem nejeví. Navíc je utvrzuje v názoru, že EU je bubák, před kterým je nutné Českou republiku ochránit. Přesto se Andreji Babišovi bok po boku se sdružením Milion chvilek po demokracii, pořádajícím protivládní protesty, podařilo zvednout voličskou účast o deset procent oproti roku 2014 a díky tomu být první na pásce.

Zatímco antibabišovský tábor to především v Praze a větších městech naházel TOP 09/STAN, Pirátům či ODS, premiér řečmi o další kampani proti němu na poslední chvíli přilákal k urnám aspoň část svých sympatizantů. Jinak hrozilo, že ANO spadne pod dvacet procent.

To už by byla událost, kdyby výsledek ANO začínal stejnou číslicí jako výsledek jeho vyzyvatelů! Každopádně tyto volby naznačily, že to není nereálné. Je jen nutné oddělit volební mechanismus od Babišovy štědré náruče.