Nový ukrajinský prezident se uvede „protikorupční smrští“

Facebook Twitter Vytisknout

Nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se plánuje uvést při nástupu do úřadu „protikorupční smrští“. Konstatují to jeho nejbližší poradci v prvních povolebních rozhovorech. Konkrétně má jít o sadu legislativních návrhů a personální změny na nejvyšších místech. Prioritně chce Zelenskyj předložit do parlamentu návrh, který zruší imunitu samotného prezidenta a též imunitu poslanců. Následovat má imunita soudců, zákon usnadňující impeachment všech volených politiků a zatím blíže neupřesněný balíček posilující přímou demokracii.

Další v řadě má být pak reforma zpřehledňující zadávání vojenských zakázek. „Učiníme systém tak trasparentní, jak jen to půjde,“ uvedl pro Hromadske TV Ivan Aparšin, hlavní Zelenského poradce pro armádní záležitosti.

V rámci personálních změn chce nový prezident vyměnit generálního prokurátora, ministra vnitra, ministra zahraničí a ministra obrany, zatím ale ne guvernéra centrální banky. Ve vlastní obranné a zahraniční politice hodlá nejprve vyjednat propuštění čtyřiadvaceti ukrajinských námořníků, kteří byli zajati minulý rok Ruskem při pokusu proplout Kerčskou úžinou u Krymu, a následně se chce zaměřit na zastavení bojů na donbaské frontě.

Teprve pak mají začít přípravy na obnovení rozhovorů o ukončení války s Ruskem v rozšířeném normanském formátu — to jest za asistence Německa a Francie a nově i Británie a USA.

Obecně hodlá Zelenskyj vést zemi dále ke členství v EU a NATO, slíbil též spolupracovat s Mezinárodním měnovým fondem. Četní pozorovatelé však vyslovují obavy, zda tak politicky nezkušený prezident zvládne jednání s politiky typu Vladimira Putina. Zelenského lidé se vůči tomu ohrazují:

„Ti, kdo si myslí, že Volodymyr Zelenskyj bude jen pasivní slabou figurkou, budou zřejmě dost překvapeni,“ řekl Hromadske TV Dmytro Razumkov, další ze Zelenského nejbližších poradců.

Tři hlavní neznámé

Zelenskyj vyhrál prezidentské volby s řadou všeobecných závazků jako zlepšit ekonomickou situaci, dosáhnout míru na východě země či potřít korupci; slíbil dokonce i penzijní reformu nebo zkvalitnění podnikatelského prostředí. Prezident samotný ovšem nezmůže v ukrajinském systému mnoho, nemá-li za sebou vládu i parlament — což Zelenskyj zatím nemá.

Lidé okolo čerstvě zvoleného prezidenta tak nyní zvažují, zda sněmovnu po prezidentské inauguraci na začátku června ještě nakrátko do podzimních voleb nerozpustit. Část pozorovatelů se domnívá, že konečné rozhodnutí bude podřízeno předvolební taktice Zelenského týmu. Jiná je mínění, že rozhodne, jak se postaví současní poslanci právě ke zmíněné protikorupční smršti.

„ZeTeam (zkratka pro Zelenského nejbližší spolupracovníky) zdůrazňuje, že by se prezident raději opřel o ,konstruktivní spolupráci‘ s parlamentem. Zároveň však dává tušit, že pokud tato selže, jsou všechny možnosti na stole,“ píše Katya Gorchinskaya v britském Guardianu.

Druhá velká otázka Zelenského mandátu zní, do jaké míry bude nový prezident opravdu konzultovat ohledně svých politik běžné občany. Zelenskyj před volbami slíbil vypisovat k závažným otázkám referenda a ty méně závažné řešit pomocí anket na sociálních sítích, jakýmsi crowdsourcingovým mechanismem.

Podle znaleckých komentářů nemá takovýto způsob vlády ve světě zatím moc obdoby. Příliš k vidění ale není ani způsob, jakým vedl Zelenskyj svou kampaň, a to velice úspěšně — tedy takřka výhradně virtuálně, pomocí obrazovky a sociálních sítí.

↗

Zelenskyj jako prezident „Holobrádek“ ze seriálu Služebník lidu. Foto FB VZ

Třetí neznámou konečně je, jaké lidi Zelenskyj dosadí do rozhodujících míst. V jeho nejbližším okolí se pohybuje skupina šéfporadců typu Razumkova či Aparšina, kteří za nového prezidenta často i mluví. V úzkém Zelenského kruhu je též několik exministrů jako Aivaras Abromavičius nebo Oleksandr Danyljuk, kteří byli v minulosti odstaveni z funkcí. Tito ale na všechno stačit nebudou.

Mnoho dohadů se přitom stále točí okolo vazby Zelenského na oligarchu Ihora Kolomojského, který vlastní kanál, na němž Zelenskyj dosud vystupoval se svými estrádami. Zelenského chránila v kampani Kolomojského ochranka, jeho tým užíval nejméně dva vozy patřící Kolomojského firmám a jeden ze Zelenského šéfpodradců — expert na právní záležitosti Andrij Bohdan — je přímo Kolomojského osobním právníkem.

Zelenskyj přesto stále slibuje, že nebude Kolomojského převodovou pákou, že se bude důsledně držet svého protikorupčního programu a že po odsloužení jednoho funkčního období z politiky zase odejde.

„(Kolomojský) není žádný můj pán,“ řekl Zelenskyj k tématu v rozhovoru pro Fakty ICTV.

Zelenskyj jako pokračování Majdanu?

Jak bylo rozebráno už ve starším textu, zcela stěžejní pro Zelenského možnosti budou výsledky parlamentních voleb v říjnu. Vlastní stranický blok Zelenského se teprve formuje (i když v průzkumy popularity už zároveň vede). Pokud by přitom nezískaly prezidentovy nakloněné síly většinu, mohou se prezident a vláda, respektive parlament, v ukrajinském systému snadno vzájemně zablokovat.

Zatím má ovšem Zelenskyj velice silný mandát. Ve druhém kole prezidentských voleb 21. dubna, které proběhly řádně a bez velkých incidentů, se mu podařilo zvítězit ve všech ukrajinských oblastech s výjimkou Lvovské. Zrušil tak tradici, podle níž volí západ a východ Ukrajiny jinak. K vítězství mu už poblahopřáli jak poražený prezident Petro Porošenko, tak vyhnaný exprezident Viktor Janukovyč, který žije od roku 2014 v ruském exilu.

Celkově obdržel Zelenskyj 73,22 procent hlasů při účasti 62,07 procenta, což odpovídá horní hranici toho, co předpovídaly průzkumy jako reálně možné.

↗

Zelenskému se podařilo ve druhém kole zvítězit ve všech ukrajinských oblastech s výjimkou Lvovské. Zdroj WmC

Zpravodajové z agentur připomínají, že Zelenskyj využíval ke své propagaci vedle sociálních sítí i image poctivého prezidenta Holoborodka, kterého ztvárnil v seriálu Služebník lidu. Kolomojského kanál 1+1 vysílal také před volbami pásma s Zelenského show a navíc snímky o Ronaldu Reaganovi, k němuž se Zelenskyj často přirovnával.

Novináři přímo na Ukrajině ale dodávají, že ještě důležitější než Zelenského televizní známost byl fakt, že nový ukrajinský prezident kandidoval z pozice mimo neoblíbený establishment. „V jistém smyslu je Zelenskyj pokračováním Majdanu. Sliby, které se tehdy daly, splněny nebyly, a tak lidé opět vyjádřili svou nespokojenost. Tentokrát ovšem klasickou demokratickou formou,“ uvedl pro New Yorker Sergij Leščenko, známý ukrajinský novinář, který se postavil na Zelenského stranu.

„Je zde naděje, že takovýto člověk bude lépe rozumět problémům obyčejných lidí a spíše prosadí změnu systému,“ tlumočila zase jiný ukrajinský hlas AFP.