„Nepopsatelná tragédie“
Patrik EichlerPolští občané i osobnosti veřejného života hovoří v souvislosti s katastrofou vládního letounu o nepopsatelné tragédii, o smutku, který má být společný, nadstranický a stát nad běžnými politickými rozdíly.
Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, šéfredaktor Gazety Wyborczy Adam Michnik, předseda senátu za vládní Občanskou platformu Bogdan Borusewicz anebo předseda vlády Donald Tusk stejně jako stovky občanů, které televizní kamery zastihly s květinami a svíčkami před prezidentským palácem, hovoří o nepopsatelné tragédii.
Adam Michnik, známý disident a šéfredaktor nejvýznamnějšího polského deníku Gazeta Wyborcza, v osobním komentáři na webu deníku píše o „největším dramatu, kterým zlý osud poznamenal naši vlast od okamžiku letecké katastrofy generála Władysława Sikorského“. Tento předseda polské exilové vlády, která za druhé světové války sídlila v Londýně, zahynul při letecké nehodě u Gibraltaru v červenci 1943.
Michnik zmínil své rozpory s Lechem Kaczyńským, zejména kvůli prezidentovu patriotismu, ale připomněl zároveň, že se již na jaře 1968 vydal na cestu odporu proti diktatuře a že na toto jeho rozhodnutí budeme vzpomínat s respektem. „Lech Kaczyński byl člověk čestný, dobrosrdečný, racionální,“ píše Michnik.
Kromě smrti Władysława Sikorského z léta 1943 připomněl druhou historickou paralelu, tentokrát z roku 2005, metropolita krakovský, kardinál Stanisław Dziwisz. „Oběti dnešní katastrofy,“ řekl Gazetě Wyborcze, „odešly ve stejný den jako Jan Pavel II. — v sobotu před Nedělí Božího milosrdenství, která připadá na zítra.“
Velká část oslovených lidí připomněla i symbolický význam místa, kde se tragédie odehrála. Bývalý polský prezident Lech Walęsa explicitně nazval dnešní havárii „Katyní číslo 2“.